Rodinný život

Narodila se s dětskou mozkovou obrnou atetoidní formy. Přeloženo do běžného jazyka to znamená tělesné postižení všech čtyř končetin s občasnými, vůlí nekontrolovatelnými pohyby. Postižení také způsobuje obtížnou artikulaci. Vznikají tak ale i humorné situace, kdy si posluchači vyloží Andin komentář trochu jinak: „Fakt říkala ‚kráva‘?“

Po narození bydlela s rodiči u Opavy. „Ač se naši snažili, do běžné základní školy mě nevzali,“ vzpomíná na nevlídné začátky. „Začala jsem dojíždět do Brna, kde byl ústav pro tělesně postižené. Nejdřív jsem sem chodila pár měsíců do mateřské školy a pak na základku. Celou dobu jsem tu byla na internátě.“

Poté vystudovala gymnázium pro tělesně postižené v Bratislavě. V té době uvěřila v Boha. Ve svém neštěstí měla i štěstí na muže, který je také věřící. Víru tak mohou spolu sdílet v manželství, které trvá už přes 23 let.

Ale nepředbíhejme.

„Po gymplu jsem se vrátila domů. Uplatnění jsem nenašla, proto jsem se pokusila udělat si korespondenční kurz účetnictví. Přiznám se, že účetnictví mi ale moc k srdci nepřirostlo. Díky němu jsem se však seznámila s mým prvním počítačem a začala jsem využívat všech jeho výhod.“ V roce 1996 se přihlásila k dennímu studiu na Vyšší odborné škole Caritas v Olomouci se zaměřením na charitní a sociální práci. Rozšířila si kvalifikaci a tím i možnost seberealizace. 

„Velkou příležitostí pro mě byl začínající projekt InternetPoradna – dnešní iPoradna.cz, který se připravoval právě v době, kdy jsem končila studium. Pro bezplatný informační a diskusní server hledali operátora s postižením a s mojí kvalifikací. Lidé se zdravotním postižením, s psychosociálními problémy nebo jejich blízcí zde mohou napsat své dotazy, na které jim odpovídají odborníci – sociální pracovníci, psychologové nebo lékaři. Má práce operátorky je pojítkem mezi klienty hledajícími radu a odborníky, kteří na dotazy odpovídají. V iPoradně s výjimkou sedmi let pracuji dodnes.“

Chcete-li popřát Andy k čerstvým padesátinám nebo se na něco zeptat, můžete zkusit právě portál iPoradny.

Zajímají vás další podrobnosti tohoto dobrodružného života s hendikepem? Zeptali jsme se i za vás:

V poměrně mladém věku ses ocitla na internátě. Byla to pro tebe v něčem škola života?

Když jsem byla malá, bylo to těžké. Chtěla jsem být doma s rodiči a sestrou. V dospívání jsem zase chtěla být s kamarádkami na internátě. Naučila jsem se samostatnosti a tomu, že si máme pomáhat. Na internátě bylo běžné, že ti, co na tom byli líp, pomáhali těm, kdo na tom byli hůř.

Jaké by bylo tvé vysněné povolání, odhlédnuto od zdravotních problémů?

Vzpomínám si, že jsem chtěla být letuškou. Dívala jsem se na filmy, kde se nějaké letadlo dostalo do potíží, a líbilo se mi, jak letušky pomáhají cestujícím.

Pokud si vzpomínám, absolvovala jsi kurz supervize. Je ti v současném zaměstnání užitečný?

Byl to výcvik v krizové pomoci a v první psychosociální pomoci. Připravil mě na to, abych se mohla věnovat tazatelům v krizi, třeba když někdo přemýšlí o sebevraždě.

Co lidem s postižením usnadňuje život? Máš nějaké vychytávky (chytré tkaničky apod.)?

Já myslím, že pro každého je to něco jiného podle druhu handicapu. Samozavazovací tkaničky jsou super a taky suché zipy. Jsem ráda, že žiju v době počítačů a internetu. Můžu pracovat, komunikovat bez překážek i s mými možnostmi. Je to, myslím, ta největší vychytávka.

Jednou z efektivních metod zlepšení hybnosti je bezesporu i Vojtova metoda*, o které Andy říká:

„Vojtovku cvičím už přes 20 let. Lépe se mi díky tomu chodí, méně padám, nebolí mě tolik ruce a je mi lépe rozumět. Od loňského roku cvičíme společně s manželem, který se to naučil.“

Řekli o Andy

Andy je pro mě žena, která se umí poprat se životem. Nelituje se, není zavřená do sebe, ale má otevřené srdce pro druhé. Jednou jsem ji litovala, jak to má těžké, a ona mi na to řekla: „My, lidé s postižením, máme svoje těžkosti; ale vy máte zase svoje – jiné těžkosti v životě.“ Velmi mě to povzbudilo. H. M.

Na Andy oceňuji, že je velice vnímavá a citlivá k ostatním, dokáže povzbudit a podepírá svou modlitbou. Obdivuji na ní její sílu i odolnost, se kterými zdolává každý den. H. D.

Andy pro mě znamená bezpečný přístav – nejen proto, že mě vždy laskavě přijme, když potřebuji přenocovat, ale i mé noci duše jsou v její přítomnosti a naslouchání v bezpečí. Je tichá a nekřičí, málokdy se uprostřed naší hlučné sešlosti dostane ke slovu, ale když promluví, poznáte, že se rozhodně nepohybuje plytkými mělčinami, ale má odvahu vydat se na hlubinu a neutopit se v životních těžkostech. L. H.

Andree Rakušanové je 50 let, narodila se s DMO, s manželem žije na Moravě a věnuje se internetovému poradenství.

* Vojtova metoda je soubor cvičebních technik používaných k léčbě hybných poruch, vyvinutá českým dětským neurologem Václavem Vojtou. Využívá centrálního nervového systému s geneticky zakódovanými pohybovými vzory. Na základě studií léčby dětí s dětskou mozkovou obrnou z 50. let byly identifikovány specifické body, díky nimž je možné stimulovat tělo k určitým vrozeným pohybům, a to hlavně tlakem na příslušná citlivá místa. Cvičením se zlepšuje pohybová aktivita, kdy dochází současně k aktivaci bránice a svalů břišní stěny, k pravidelnému hlubokému dýchání, upravení tepové frekvence, stimulaci nervových center a podpoře mentální aktivity.