No jo, zbyly mi jen oči pro pláč. To však nevadí, protože v breku jsme ostatně všichni dobří už od narození. Bývaly časy, kdy stačilo zavzlykat a hned jsme dostali, co jsme chtěli. Maminka nám dala najíst, nosila nám hračky, uspala nás, dala by cokoli, jen abychom přestali naříkat. Ale všichni víme, že štěstí je pomíjivá věc, takže bohužel z „neplakej, broučku“ se prostě jednoho dne muselo stát typické ,,nebreč, nebo ti dám důvod”. V této fázi dítko pochopí, že pláč poslouží jedině k výplachu očních důlků.
Roněním slz na sebe děti často upozorňují, ale já raději brečím smíchy. Na vyprávění vtipů mě bohužel moc neužije, protože když si joke* promýšlím v hlavě, už to mi stačí, abych se začal přiblble smát. Kamarádi tak na mě koukají, jak se snažím ze sebe vtip dostat a u toho se popadám za břicho, a tomu se smějí i oni. A já si pak můžu myslet, že jsem tentokrát přišel s opravdu geniálním vtípkem. Takže win-win*.
Jak už byste po prolistování časopisu mohli poznat, toto vydání se věnuje dětem a emocím. Kromě toho, že umíme smutnit a radovat se, jsme také dobří v nudění. Snad aby nás v tom rodiče podporovali, umisťují své děti do speciálních zařízení zvaných „školy“, kde se o zaručenou nudu postarají speciální pracovníci zvaní „učitelé“. Neumím si to vysvětlit, avšak nějakým ďábelským zaklínadlem se hodinové ručičky v čase 8:00–8:45 téměř nepohnou, kdežto třeba taková přestávka je pryč vcukuletu.
Nudit se doma už vyžaduje přece jen větší námahu. Máme tolik podnětů, tolik činností. Už ten výběr je tak otravný, že k nudě vybízí. Jediné východisko pak najdou rodiče, kteří nás vezmou někam na výlet nebo nám vymyslí jiný program. Často si pak dospěláci stěžují, že mají s námi práce nad hlavu. Jenže my to děláme ze soucitu k vám. Nudu bereme na svá bedra a vy už ji s námi nikdy nepoznáte! Není zač.
Když se to tak vezme, měli jsme si na paškál vzít raději rodiče, jelikož děti emoce zvládají s přehledem. Půjdu v tomto čísle proti proudu. A basta.
Starší část našich domácností si ani neuvědomuje, jak v dnešním světě emoce fungují. Ať chcete, nebo ne, většina naší komunikace se světem už probíhá online. Sorry* jako. A vy rodiče máte s psaním zpráv a SMSek nějaký problém. Že nevíte, o čem mluvím?
Tak třeba se podepisujete na konci každé SMS. Mohu vědět proč? V mobilu vás máme uložené v kontaktech, takže svým „pa, mamka“ nosíte sovy do Athén. Jestli se snažíte naznačit, že váš telefonní přístroj nikdo neukradl a že SMS píšete opravdu vy, nemyslím si, že zloděj by na konci zprávy dodal „pa, zloděj“. Jestli se tím utvrzujete, že ještě nejste tak staří a pamatujete si své jméno, navštivte radši svého obvodního lékaře.
Za druhé, píšete na konci zpráv tečky. Pokud chcete ve zprávě oddělit jednotlivé věty, no prosím, tam tečky samozřejmě patří. Ale pokud tečkou zprávu ukončíte, dáváte tím adresátovi pasivně-agresivně najevo, že TEĎ JSTE DOMLUVILI. Posuďte sami:
Je mi to jedno.
Je mi to jedno
Uživatel 1 na vás nemá náladu. Je mu to všechno jedno a už se tím nechce dál zabývat. Prostě vyberte za něj a už ho tím neotravujte! Uživatel 2 měl skvělý den, srší dobrou náladou a je tak hodný, že se vám v čemkoliv přizpůsobí. Výběr tedy velkoryse nechá na vás.
Možná trošku přeháním, ale dám vám jednoduchou radu: pokud nechcete působit při psaní zpráv jako IT dinosaurus, buďte líní. Podpis na konci? Ztráta času! Tečka na konci? Váš čas má větší cenu!
Kolem online komunikace panuje neprávem mnoho bludů – například že je emočně plochá. Vážně? A co těch přes tři tisíce smajlíků a emoji, které naše klávesnice nabízejí? Vhodně zvolený smajlík dokáže nahradit veškerou mimiku, kterou byste v běžné řeči namáhali svůj obličej.
Všimněte si, že jsem napsal „vhodně“. Tady je kámen úrazu. Přečíst větu umí už malý prvňáček, ale přečíst správně větu se smajlíkem dokáže už jen borec. Zase si to můžeme ukázat názorně:
To je nápad
Význam zdánlivě neškodné věty se s každým smajlíkem razantně změní:
To je nápad 😀 = To zní jako opravdu fajn nápad
To je nápad 😂 = Tohle by vymyslel jen blázen
To je nápad 😮 = Že mě to taky nenapadlo
To je nápad 💩 = To je taková blbost!
To je nápad ❤️ = Já ty tvoje nápady zbožňuji
To je nápad 😭 = Co tě to zase napadlo?
To je nápad 😎 = Za to bys zasloužil nobelovku!
To je nápad 😑 = Ses pomátl, ne?
To je nápad 😁 = To vůbec nezní špatně
To je nápad 😏 = Ty jsi ale mazaný
To je nápad 🙃= Tvůj nápad stojí za prd
To je nápad 🥳 = Konečně někoho něco napadlo
To je nápad 😱 = Tak to by mě nikdy nenapadlo
To je nápad 😔 = Ach jo, ty tvé hloupé nápady…
Vidíte, že děti během chatování* používají tisíce emocí. Doma se potom nedivte, že vám děti třeba nerozumí. Když slyší to vaše „Ukliď si svůj pokoj“, nemusí jim hned být jasné, jak to myslíte. Číst výrazy vašich (promiňte mi to) vrásčitějších obličejů dá více zabrat než nějaká hra se smajlíky. Vžijte se do nich a trochu jim ten život ulehčete. Třeba je nenuťte uklízet si pokoj. To je nápad, co? 😏
ON:)RA
*SLOVNÍČEK PRO DŘÍVE NAROZENÉ:
low-cost [lou kost] = nízkonákladový
joke [džouk] = vtip
win-win [vin vin] = výhra pro obě strany
sorry [sory] = promiň
chatování, někdy i četování [četování] = psaní si online
emoji = grafický prvek v elektronické komunikaci/laicky smajlík
Ondřej Kuběnka
- mladý vysokoškolák z Hané na pražských právech, spoluautor Přílohy pro celou rodinu
