Nový jazyk

Christopher West

Teologie těla je soubor promluv Jana Pavla II. přednesených během prvních pěti let jeho pontifikátu. Svatý Otec v nich postupně odhaluje ohromující vizi manželství a lidské lásky v Božím plánu. Vrací se až na samotný práh lidské historie, aby ukázal tento plán v jeho prvotní, hříchem nezasažené podobě.

Manželská (snubní) analogie*

Písmo užívá k vylíčení Boží lásky k lidstvu mnoho obrazů. Každý z nich má své cenné místo. Ale jak Starý, tak Nový zákon užívá ze všech nejčastěji obrazu manželské lásky. Je to také obraz oblíbený největšími mystiky církve.
Bible začíná manželstvím prvního muže a ženy v knize Genesis a končí dalším „manželstvím“ – manželstvím Krista a církve v knize Zjevení. Manželská teologie pohlíží na tento snubní „začátek a konec knihy“ jako na klíčový pro interpretaci všeho, co se nachází mezi nimi. Skrze tuto optiku se dozvídáme, že věčným Božím plánem je „zasnoubit“ si nás (viz Oz 2,21) – žít s námi ve věčné výměně lásky a společenství. A nejenom to – když tuto analogii rozvedeme dále, Bůh chce skrze toto spojení „oplodnit“ naše lidství svým božským životem. Je to velmi „pozemský“ způsob vyjadřování, ale není to pouze metafora. Jedna žena, která chodila po této planetě a zastupovala nás všechny, se tak hluboce otevřela Boží lásce, že ve svém lůně doslova počala božský život. Maria, jak nás učí Katechismus, tak dokonale naplnila snubní charakter lidského povolání ve vztahu k Bohu (viz KKC, 505).
zamekBůh chtěl, aby nám byl tento věčný „manželský plán“ tak zřejmý – tak jasně viditelný – že jeho obraz vtiskl do samotného našeho bytí tím, že nás stvořil jako muže a ženy a povolal nás, abychom se stali „jedním tělem“. A právě to se dozvídáme z papežovy teologie těla.

Tělo a duchovní boj

Jestliže Bůh stvořil tělo a sexuální spojení, aby hlásalo jeho věčné tajemství lásky, proč je obvykle takto hluboce nevnímáme? Když například zaslechneme slovo „sex“, co se většině lidí vybaví? Že je to „veliké tajemství“ spojení v jedno tělo, které je odleskem Kristova spojení s církví, nebo že je to něco, řekněme, méně svatého?
Popřemýšlejte o tom chvíli. Jestliže tělo a sex mají hlásat naše spojení s Bohem a jestliže je tu nepřítel, který nás chce od Boha odloučit, na co si myslíte, že zaútočí? Pokud chceme vědět, co je na tomto světě nejposvátnější, pak všechno, co potřebujeme udělat, je podívat se po tom, co je nejvíce znevažováno.
Nepřítel není hlupák. On ví, že tělo a sex mají hlásat božské tajemství. A z jeho perspektivy je třeba toto hlásání umlčet. Mužům a ženám je třeba zabránit, aby ve svých tělech poznávali Boží tajemství. Jak později uvidíme jasněji, je to přesně ta slepota, kterou skrze hadí pokušení přinesl dědičný hřích. Ale nemějte strach: Kristus přišel kázat slepým navrácení zraku! (viz Lk 4,18)
Pro tuto chvíli je třeba si pamatovat, že boj o duši člověka se svádí na poli pravdy o jeho těle. Není náhoda, že svatý Pavel na své představení „velikého tajemství“ spojení v „jedno tělo“ v 5. kapitole listu Efezanům navazuje výzvou k pozvednutí zbraní v kosmické bitvě mezi dobrem a zlem v 6. kapitole. Spojení muže a ženy jako zdroj rodiny a života samotného se „nachází ve středu velké bitvy mezi dobrem a zlem, mezi životem a smrtí, mezi láskou a tím, co lásce odporuje“ (LR, 23). Pokud máme v této válce zvítězit, první věc, kterou musíme udělat, jak říká svátý Pavel – a teď si nedělám legraci, najděte si to – je „opásat se kolem beder pravdou“ (viz Ef 6,14). Teologie těla Jana Pavla II. je jasně znějící výzvou pro všechny muže a ženy, aby udělali právě toto – opásali svá bedra pravdou, která je osvobodí k lásce.

ruceObnova pravdy o sexu

Je tato spojitost mezi naší sexuální volbou a kulturou smrti stále nejasná? Zeptejme se sami sebe: Proč jen ve Spojených státech zabijeme přibližně 4 000 nenarozených dětí každý den?** Protože nesprávně užíváme a zneužíváme úžasný Boží dar sexuality. Nenechme se oklamat: debata o potratech není v konečném důsledku o tom, kdy začíná život. Je o smyslu sexu. Co většina mužů a žen, kteří bojují za potraty, chce, není ani tak „právo“ zabít svého potomka, ale „právo“ mít neomezený sex bez následků.
To je důvod, proč Jan Pavel II. ve své významné encyklice Evangelium vitae (Evangelium života) napsal: „Je iluze si myslet, že můžeme vybudovat pravou kulturu lidského života, jestliže nepřijímáme a neprožíváme sexualitu, lásku a život ve shodě s jejich pravým smyslem a v jejich úzkém vzájemném propojení“ (čl. 97, vlastní překlad).
Tato logika pro naši kulturu nevěstí nic dobrého. Není žádným zveličením říci, že úkolem 20. století bylo zbavit se křesťanské sexuální etiky. Jestliže máme vybudovat „kulturu života“, úkolem 21. století musí být to napravit. Ale často represivní přístup předchozích generací křesťanů – obvykle mlčení, nebo, a to většinou, nedostačující fráze „nedělej to“ – je z velké části zodpovědný za všeobecné opuštění učení církve o sexu. Potřebujeme „nový jazyk“ k prolomení ticha a změně odmítavého postoje. Potřebujeme svěží teologii, která vysvětlí, že křesťanská sexuální etika není prudérním seznamem zákazů, jak se často má za to, ale dokonale odpovídá nejhlubším touhám našeho srdce po lásce a jednotě.
To je důvod, proč Jan Pavel II. věnoval svůj první významnější učitelský projekt svého pontifikátu rozvíjení teologie těla. Návrat k prvotnímu Božímu plánu pro spojení muže a ženy je jediným adekvátním východiskem pro vybudování kultury, která respektuje význam a důstojnost lidského života.west

Z knihy Teologie těla pro začátečníky vybrala Martina Orságová
Vydalo nakladatelství Paulínky, 2006

*  Analogie = obdoba, v něčem podobná skutečnost, pozn. překl.
** V České republice bylo v roce 2005 při umělém potratu usmrceno přibližně 70 dětí denně. Pozn. překl. (Pozn. redakce: Za rok 2016 bylo provedeno 20 406 potratů – 56 denně.)

2017 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu