Cestou necestou s malým dítětem…

MUDr. Magdalena Chvílová - Weberová | 51 let, má 3 kluky, pracuje jako dětská lékařka na novorozeneckém oddělení v nemocnici v Havlíčkově Brodě

Dobré rady na cestu s malým kojencem nebo batolátkem, doporučení a vykřičníky o cestování lze nalézt ve stovkách diskuzí. Příběhy spokojenosti, na druhé straně i horory, pokud cestu doprovázela nemoc. Myslím, že nelze napsat nic nového, co by nebylo prožito, diskutováno na blogu a uveřejněno. Proto bych se zkusila podívat na cestování pohledem šikovného lezoucího kojence a negativistického batolete, což jsou dvě z vývojových období, kterými projde každé mrně.

 cestou necestouNarození dítka je životní zlom, změna ve zvyklostech a rituálech. Malé dítko mění denní rytmus i zvyky a zasahuje razantně i do způsobu trávení dovolené. Každé dítko je jiné ve svých potřebách, rytmech, temperamentu a trpělivosti, je jiné v toleranci změn režimu dne. Odolnost vůči rušivým změnám je u každého z capartů natolik jiná, že předpověď míry spokojenosti cestování s robátkem je nemožná. Pokud tátu a mámu cestování baví, vytvoří i na cestách pohodu, klid a minimalizují stresy, je předpoklad, že cesty bude v pohodě snášet i zdravé dítě. Pokud je dítko ze skupiny nedonošených, chronicky nemocných nebo jen „křehkých“, změny málo tolerujících dětí, může být cestování draze zaplacenou můrou.

Novorozenec by měl zůstat pokud možno ve svém prostředí a se „svým člověkem“. Sžívání se s novým světem plným podnětů a prudké zrání citlivého nervového systému jsou natolik zásadní procesy, že se opravdu vyplatí stabilita prostředí. Novorozeňátko se mění tak rychle, že se vyplatí raději pozorovat, stabilizovat si režim a vnímat projevy robátka, než vyrážet na cesty. Klidné vyladění mámy na rytmy dítka je pak jedním z určujících faktorů toho, jak budou rodiče schopni reagovat na signály dítěte a tedy i na signály cestování a únavu s tím spojenou. Určité změny prostředí mohou posilovat odolnost dítka, ale pro citlivé dítě mohou být změny (rytmu spánku a bdění, stravy, pohybování se a omezení aktivity) zátěží větší, než v dané vývojové fázi unese.

Pokud je potřeba nebo touha vyjet s robátkem za hranice všednosti, nemělo by to být do země, kde jsou choroby, proti nimž dítě nechrání běžné očkování. (Na sto procent nechrání ani kojení, ač si to mnohé maminky myslí). Exotickou cizinu je dobré odsunout na vyšší věk dítěte. Opičky a jinou zvěř si dítko vychutná v klidu a opakovaně v zoo. Rybičky a korály v exotických mořích jsou pro něj léta nedostupné a dokonce i potápějící se kojenec a batole (vycvičení v kurzech plavání) podmořský svět příliš neocení.

Pokud je pro rodinu dobré odjet mimo hranice všednosti až za hranice a nepostačí chalupa, kde si batole v houfu jiných batolat v klidu plácá bábovičky, učí se prvním společenským krůčkům, žasne nad tvarem šišek v lese a píchá podle libosti klacíkem do mechu nebo obdivuje šnečí boudičky, tak je dobré volit cizinu v krátkém dojezdovém čase. Pro každou rodinu to znamená něco jiného. Pro některé rodiče je blízko maďarský Balaton (doporučeno předsezónně), pro jiné jsou blízko Kanárské ostrovy. Dálka se přibližuje, ale kojenci a batolata mají jiný pojem o čase (i zábavě) než my velcí.

Vžijme se do potřeb lezoucího kojence, což je tak sedmý až desátý měsíc. Dítko je hnané touhou hýbat se, objevuje hranice svého těla, možnosti svého prostředí a okolí. Stabilita prostředí a přítomnost mámy, což pro ně představuje bezpečí, mu dává šanci zkoumat a zase se vracet. Tyto měsíce jsou vývojově poznamenány tzv. separační úzkostí, tedy strachem z jiných osob, pevným a vědomým poutáním se k mamce. Některé z nás si v tomto období nemohly v klidu doma dojít ani do koupelny. Představa, že dítě bude nadšené z neustálého střídání podnětů a lidí, kteří na něj na pláži či v hotelu budou přátelsky a mile promlouvat, když je upoutané do kočárku nebo židličky, aby na zemi neoblízlo exotické bacily, je lichá. Takový kojenec nejspíš bude chtít převažující pozornost svých blízkých, některý se bude děsit rachotu vln a nebude chápat, že musí zůstat sedět pod slunečníkem, když chce cucat kámen o dva metry vedle. To nejsou nezvládnutelné situace, ale maminka si tento relax užije až ve chvíli, kdy je kojeneček uvožen v kočárku a chvilinku spí pod stromem. Spánek ve známém prostředí nebo klidu lesa je asi trochu jiný než na pláži nebo hotelové zahradě, kde se animátoři hlasitě snaží zabavit dámy hudbou a tělocvikem. Hlasitost prodavačů kokosu, korálků, látek, zmrzliny a dalších nesmyslů klidu spánku kojence nepřidá. Rozhozený a nevyspaný kojenec, kterému chceme ukázat antické památky, může do večera (případně do noci) dávat najevo dost hlasitě jinou představu o trávení dovolené. Ani evropské metropole s množstvím lákadel pro oči a žaludek nemusí být pro kojence příliš zábavné, neocení starobylost staveb a velebnost sakrálních památek. Kojenec by se chtěl ráchat ve vodotrysku, dolézt oškubat kvítka jako u babi na zahradě a vyhazovat na zem vše, co je v kočáru, neb tím objevuje prostor. Doma je to zábava, ale tady to rodiče moc neoceňují a vše berou a horlivě omývají a nevracejí k dalšímu vyhazování. Nejvíce pak takové dítko ocení park s trávníkem, kde je vypuštěno a může si chvilku po libosti zkoumat a dostane případně prs plný mlíčka, což je jistota.

Putování s batolaty je někdy složitější o fyziologické období vzdoru a negativismu. „Ne“ a touha činit opak, než chtějí rodiče, může cestování dost zkomplikovat. Batole je hnáno touhou objevovat. Je puzeno svou zvědavostí a chce být zde a za chvíli zase v jiném koutě a všude tam zkoumat, tahat, otvírat, ochutnávat a komentovat svými slovy okolí. Přirozeně malá výdrž u činností a malá míra trpělivosti může být komplikací jak při dlouhé cestě do cílové destinace, tak při poslouchání výkladu průvodce. Batole si už vodu v moři obvykle užije, pokud se maminka smíří s tím, že občas strčí do pusy škebličku, ochutná řasy a písek, tak si bude aspoň chvilkově cákat na břehu v písku a (podle temperamentu – snad) v dohledu.

cestounecestopuNázory a zkušenosti rodin s cestováním s malými dítky jsou tak různé, jak různé jsou rodiny. Vzdálenosti se přiblížily a rodiče, co projeli půl světa a cestování je pro ně samozřejmostí a přirozeností, budou v klidu se svým kojencem i v australské poušti nebo údolí Himálaje (což není návod). Pokud bude dítě přes mámu cítit pohodu, mezi rodiči klid a souznění, bude nejspíš spokojené v jejich náruči i tisíce kilometrů od své postýlky. Přebalit dítě a zajistit mu pohodu v bříšku i plenkách je v současnosti snadné. Pokud maminka kojí, tak je o starost méně. Plně kojené dítě, které se ještě nepohybuje (tak přibližně do šestého měsíce), je asi ideálním společníkem. Bude relativně spokojené ve svém kočárku, bude vysílat zářivé úsměvy na kolemjdoucí a bude uneseno pohybem větví palem stejně jako pohybem větví smrků.

Pokud je pro rodiče cestování stresem a dítko je citlivější jedinec, bude cestování nepříjemnou vzpomínkou. Obecně je potřeba zvážit temperament a věk dítka, vlastní míru tolerance stresu, který cestování může přinést. Pokud potřeba rodičů (i kvůli starším dětem) vyrazit do dálek bude silnější než obavy, jak to maličký zvládne, tak je dobré respektovat několik okolností.

S malým dítětem jen do blízké ciziny – pokud možno po Evropě. K moři nejlépe mimo sezonu. Vysoké teploty a vysoké hory (velehory) zkuste vynechat. Cestovat pokud lze autem v době, kdy dítě obvykle spí – ideálně v noci. Volit hotely blízko letiště, aby krátký let nebyl vykoupen dlouhou cestou do místa ubytování. Nespěchat, dělat časté přestávky na dovádění a jídlo. Pokud je to možné, volit delší pobytové zájezdy než jen na několik dní. Volit ubytování, které je vstřícné a tolerantní k dětem a garantuje Baby friendly prostředí. Pokud možno zajištěné stravování. Je dobré vzít si vlastní kočárek a nejoblíbenější spací hračku. Obrnit si nervy a zbavit se ideálních představ. Pokud pojedete s tím, že budete všichni dohromady, neb táta nemá kam utéci do práce, pokud se zbavíte představ, co je vše nutné odškrtnout, navštívit, vyfotit a prochodit, bude pohoda na Šumavě v lese i v podhůří Alp. Krásné léto a dobré dny.

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu