Srdce v krabičce

Mgr. Petra Feglerová - klinická psycholožka

foto: Pavel Langer

Při promýšlení tématu srdce muže jsem si vybavovala muže ve svém okolí a představovala jsem si jejich "srdce" (pozoruhodné cvičení, navrhuji každému vyzkoušet). Až na pár vzácných výjimek jsem se musela nejprve prokousat jejich slupkou, odhodit dojem, kterým běžně působí, abych mohla odhadnout, jak jejich srdce vypadá. Někdy to byly diametrální rozdíly.

Vybavil se mi obraz mužského srdce schovaného v nějaké krabičce. Na první pohled vidíme jen obal, tvar a materiál krabice, teprve po delší době se dopracujeme k jeho obsahu, nitru, srdci. Možná jsou muži od mládí vedeni k tomu, aby mátli okolí výraznou odlišností krabice od jejího obsahu. Nevím, jestli se tím muži také klamou sami navzájem, ale u žen se jim to většinou daří.

My ženy toužíme po mužském srdci spíše v romantické krabičce - zábavném, citlivém muži, který mluví o svých pocitech, připravuje nám nevšední zážitky, zahrnuje nás nápaditými dárky, vládne až básnickým nadáním při našem oslovování. Bohužel často je taková líbivá krabička po otevření - soužití ve všední realitě - shledána prázdnou. Mnohdy se navzdory našemu očekávání ukrývá dobré mužské srdce, které je nám pak oporou v každodenním životě, v krabičce šedé, nevýrazné, někdy trochu pomačkané. Šťastné jsou ženy, které neodradí tento "marketinkově nepropracovaný" obal. Ale pozor, ne každá šedá krabička obsahuje dobré srdce.

A ještě jednoho omylu se dopouštíme. Uzavřená krabička nás často vede k tomu, že nepočkáme, jaké srdce se v ní objeví, ale představujeme si takové, které by se nám tam líbilo, a někdy v tomto klamu vydržíme i roky.

Kvality srdce poznáme podle činů. Pro ženy je někdy těžké vidět za konkrétními, všedními skutky svého muže jeho milující srdce - když vynáší koš, přezuje pneumatiky na autě, jede na velký nákup, nahazuje fasádu domu. Mnohdy zůstáváme u povrchu a soudíme pouze kvalitu činů - vynesl koš pozdě, nevysál pořádně. Jsme ale lidé nedokonalí a mnohé své činy pro své blízké děláme nedokonale. Když předškolák kreslí své mamince obrázek k svátku, nezkoumá máma uměleckou kvalitu obrázku, ale hřeje ji dětská láska, kterou za tím cítí. U dospělých - a zvláště v partnerském vztahu - někdy přehnaně zkoumáme "uměleckou kvalitu" jejich činů, nebo je považujeme za samozřejmé a okrádáme se o setkání se srdcem, které je za tím. Někdy se zase necháme ošidit líbivými slovy, za kterými nenásledují činy.

Toto číslo časopisu nabízí pohled na to, jak cestu ke svému srdci a jeho nejryzejším touhám hledají muži i jak se s ním setkávají a přemýšlí o něm ženy. Moc bychom si přáli, aby se nám v jednotlivých článcích podařilo alespoň na chvíli poodhalit tajemné mužské srdce.

Rodinný život 1/2009

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu