Vánoce pro všechny

Mgr. Petra Feglerová - klinická psycholožka

foto: Pavel Langer

Jsme lidé různí, různě žijeme své životy všední i sváteční, a proto není divu, že můžeme i různě slavit Vánoce.

Na druhé straně máme rádi určitý řád a jistotu, a proto nám dělá dobře, když věci a události běží, "jak mají". Z toho důvodu jsme si dohodli některé rituály a rádi je dodržujeme. A tak jsou Vánoce plné různých zvyků, o kterých rádi vedeme spory typu "jak má vypadat správný bramborový salát". Zaběhané vánoční rituály nás mohou uklidňovat, ale také brzdit a omezovat.

Může být těžké prožívat Vánoce bez duchovního obsahu - jen jako svátky pohody, klidu, rodiny, bez toho, že je to hlavně oslava narození Ježíše. Prožívat Ježíšovo narození se dá v mnoha životních okamžicích - těžkých i radostných, ve chvíli, kdy jsem uprostřed velké rodiny i sám. Vánoce jen jako svátky pohody a klidu, bez duchovního rozměru, se těžce prožívají v časech zlých, kdy mnou zmítá neklid a smutek.

Vzpomínám si na jedny své "netradiční" Vánoce. Vše začalo tak, že jsem jako nezkušená mladá manželka kdysi na začátku adventu vyslovila přání, že bychom nové linoleum mohli mít v kuchyni položené "do Vánoc". To jsem netušila, že pro muže je někdy konkrétně formulované přání rozkazem, a protože před Vánocemi nebyl dříve čas, začalo se s pokládáním linolea na Štědrý den ráno, neboť "z liturgického hlediska začíná vánoční doba až půlnoční mší". Nemusím asi líčit, co položení linolea s provozem kuchyně a domácnosti udělá, jakou nervozitou může být doprovázené, zvláště když to děláte poprvé a ještě ho chcete svařovat. V tu chvíli padla všechna moje vysněná přání o poklidném Štědrém dni plném rituálů, vánočních příprav a rodinné pohody. Držel mě jen duchovní rozměr Vánoc. Říkala jsem si: "Panna Maria přece taky nerodila v pohostinném domově, ale ve chlévě; ze začátku narození Ježíše vypadalo jako fiasko, andělé a pastýři potom byli příjemným překvapením až ke konci..."

Nakonec se vše stihlo bez většího výbuchu hádky. Večeřeli jsme o pár hodin později v kuchyni s novým linoleem a rozbalovali dárky ve chvíli, kdy se už ostatní nudili u večerní pohádky. A já jsem si odnesla do života několik poučení, z nichž nejdůležitější je asi to, že prožití Vánoc nemusí vždy odpovídat našim představám, že Jeho pokoj je něco hlubšího než jen vánoční pohoda a že oslava Ježíšova narození může probíhat různě - třeba i ve chlévě - ať už pociťujeme chlívek v našem bytě, v našich vztazích nebo v naší duši.

Přeji vám, ať jsou letošní vánoční svátky pro vás požehnané, ať už je prožíváte v pohodovém období nebo spíše v nějakém "chlévě".

Rodinný život 5/2008

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu