Kotvy a balvany

Mgr. Petra Feglerová - klinická psycholožka

foto: Pavel Langer

Představme si každý sám sebe jako loď s mnoha kotvami. Plujeme na neklidném moři plném nebezpečí, nevyzpytatelných vln a změn počasí, těžko hledáme záchytné body, něco jistého. Abychom se alespoň trošku udrželi v rovnováze, máme různé kotvy a kotvičky, kterými se v životě ukotvujeme. Některé kotvy zapouštíme u své rodiny, jiné u manželského partnera, dětí, přátel. Svou životní stabilitu upevňujeme také v zájmech, v pracovních aktivitách, v různých rituálech (ranní či odpolední káva, pravidelná procházka). Pro věřící je významnou kotvou víra, osobní vztah k Bohu, společenství věřících. Pak přicházejí různé životní bouře a naše loď pluje rozličnými životními proudy. Na množství a kvalitě našich kotev záleží to, jak těmito výkyvy projdeme, zda nás převrátí slabší poryv větru nebo zda přežijeme s menšími zraněními i větší vichřici.

Jsou lidé, kteří umí navázat a rozvíjet kvalitní přátelské, partnerské a rodinné vztahy, mají rozličné záliby, pracují v zaměstnání, které jim přináší uspokojení - to jsou ti, kteří vytvořili spoustu kotev rovnoměrně rozložených. Pokud se nějaká přetrhne či vypadne (zrada přítele, smrt v rodině, problémy v zaměstnání), stále je ještě drží ty ostatní. Jiní lidé upínají většinu své životní jistoty a stability na minimum oblastí, třeba jen na jedinou - může to být partner, dítě, práce, peníze, jídlo. A pak se z kotvy stává závislost. Tito lidé se děsí toho, co by se s nimi stalo, kdyby o svou jedinou záchrannou kotvu přišli, a proto dělají vše pro to, aby pouto, kterým k ní jsou připoutáni, ještě prohlubovali. Takto se ale postupně z kotvy stává balvan, který jejich loď naklání, až potápí.

Mnozí z nás si volí náhradní kotvení k alkoholu, drogám, počítačovým hrám či chatování, jídlu, automatům, či třeba nakupování jakoby z nouze, z nedostatku zakotvení: "Manžel mě nechápe, děti jsou neposlušné, v práci se mi nedaří, s rodiči mám spory, kamarádka mě podrazila, tak mi nezbývá než ta čokoláda, cigareta, láhev piva, televizní seriál, počítačová hra" Závislí můžeme být i na "pozitivních" aktivitách a životních rolích - někteří jsou závislí na sportu (když nemůžou cvičit, prožívají abstinenční příznaky jako třeba alkoholici), workoholici musí stále pracovat, jiní jsou závislí na tom, aby někomu pořád pomáhali, jinak se cítí bezcenní. Jsou ženy, které jsou závislé na své mateřské roli - musí mít kolem sebe děti, o které pečují, které je potřebují, a často působí na své dorůstající děti tak, aby nikdy nedospěly.

Rozeznat, kdy je to jen moje kotva a kdy už balvan závislosti, je těžší. Většina z nás má nějakou tu svou závislost, ale pokud nenaroste do nezvládnutelných rozměrů, nenapadne nás hledat odbornou pomoc a odvykací léčbu. Část závislostí vyřeší život sám svými změnami a ztrátami nebo tím, že se nám objeví další kotvy a my ten svůj balvánek můžeme opustit. Jestliže se však z kotvy, která mi v životě měla dodat jistotu a stabilitu, stává něco, co mou loď začíná stahovat ke dnu, pak je na místě vyhledat odbornou pomoc. Sám závislý člověk představuje balvan, který začne spolehlivě potápět i své okolí. Ačkoliv to zní krutě, často mohou nejbližší lidé závislému nejvíce pomoci tím, že mu přestanou pomáhat, dokud on sám nechce a nezačne se ze své závislosti léčit. Při léčbě mějme na paměti, že nejde jen o zbavení se závislosti, ale také o celkovou opravu našeho života a jeho kotev. Tento úkol se netýká jen závislého člověka, ale i všech zasažených v jeho rodině a okolí.

Rodinný život 4/2008

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu