Tváří v tvář smrti

Petra Feglerová - klinická psycholožka

Vzpomínám si na opakovanou zkušenost se studenty. Přicházím na přednášku ze zdravotnické psychologie, ve třídě panuje rušná atmosféra - studenti povídají, jí, prohlíží katalogy s kosmetikou, řeší, zda jim ta či ona hodina odpadne, co večer podniknou. Do této uvolněné nálady vstoupím s pozdravem a po uvítání jim s úsměvem oznámím, že se dnes budeme bavit o smrti. V té chvíli studentům tuhne úsměv na rtech a zaznívají různě intenzivní protesty. Je vidět, že jsem jim zkazila náladu...

Přemýšlím nad tím, zda podobná reakce proběhne i u našich čtenářů. Představuji si, jak vytahujete časopis ze schránky s menší či větší zvědavostí, o čem si v tomto čísle přečtete. A vidíte: téma "Smrt v rodině". Říkáte si také "Ach ne!"?

Kromě bolesti, smutnější nálady, obav a popírání přináší úvahy o smrti do našeho života i mnohá obohacení, nutí nás "zajet na hlubinu". Zažila jsem to dnes ráno - přemýšlela jsem, o čem budu psát tento úvodník a zároveň jsem se připravovala na dalekou cestu po dálnici D1. Z rádia ke mně doléhaly zprávy o horší sjízdnosti dálnice. Z vlastních řidičských zkušeností i ze setkání s mnohými pozůstalými po obětech dopravních nehod nemám velké iluze o bezpečí na našich silnicích. A tak se v mé hlavě tato témata propojila a dovedla mě k úvahám o vlastní smrti - jak jsem na ni připravená, co by po ní následovalo pro mě a pro mé blízké - a také k rekapitulaci mého života - jak dobře byl můj dosavadní život prožitý, jak mohu z perspektivy smrti ohodnotit včerejší den, včerejší večer, dnešní ráno, starosti posledních týdnů a měsíců... Při těchto úvahách člověka svírá úzkost a zároveň dostává nadhled, do mnohých starostí a problémů přichází více míru a lehkosti.

Velký vliv na to má i víra. Je snadnější žít s vědomím vlastní smrtelnosti, když se mohu spolehnout na to, že mou hodinu smrti neurčuje nesmyslná náhoda, ale moudrý Bůh, který chce pro mě to nejlepší, i když tomu nerozumím, že On také pomůže lidem z okolí se po mé smrti s mým odchodem vyrovnat a že smrtí život nekončí, ale je to přechod do něčeho ještě lepšího.

Vnímala jsem, že téma smrti vtáhlo na hlubinu i autory článků a aktéry rozhovorů v tomto čísle. Přeji i vám, čtenářům, aby toto číslo o smrti bylo pro váš život obohacující.

Rodinný život 1/2008

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu