Továrna na děti

P. Karel Skočovský | kněz, v současné době dokončuje studium doktorátu na Institutu Jana Pavla II. v Římě, zabývá se pastorací manželství a rodin

„Nevím, opravdu nevím,“ musel jsem přiznat a srdce se mi přitom svíralo smutkem. Poslouchal jsem vyprávění jednoho věřícího muže o tom, jak s manželkou podstoupili umělé oplodnění, ale až zpětně si uvědomili celou tu hrůzu továrny na výrobu dětí. A na konci toho příběhu stála otázka: „A co máme dělat s těmi několika zmraženými embryi, když další děti už ze zdravotních důvodů mít nemůžeme?“

uvodnikByl to už třetí podobný případ, se kterým jsem se setkal. Jednou si dokonce rodiče svoje malinkaté děti uchovávané ve zkumavce vyzvedli na klinice a ptali se, jestli existuje nějaký církevní pohřební obřad pro takové situace…

Ani nedokážu popsat, jak moc se hněvám na spolubratry kněze, kteří dávají nešťastným párům k umělému oplodnění své požehnání. Pokud přitom nezabíjíme embrya, je všecko v pořádku, říkají na internetu, v knížkách a rozhovorech. V pořádku? Opravdu?

Copak nezáleží na tom, co je pramenem mého života? Vždycky a bez výjimky je to Boží láska a s ní by měla spolupracovat láska rodičů vyjádřená manželským aktem. Máme ale právo manželskou lásku nahradit masturbací do kelímku a vpíchnutím vybrané spermie do odebraného vajíčka? Pokud věříme, že lidská duše je bezprostředně stvořena Bohem, pak početí člověka není čistě biologická záležitost a my se musíme v úžasu a s bázní zastavit na prahu tajemství. Pak záleží i na tom, kde se to nové Boží stvoření děje: zda v laboratoři, nebo v chrámu mateřského těla.

Neplodnost je bolest, která proniká až do nejskrytějších záhybů naší duše. Těžko se o ní mluví, přetěžko se snáší. Medicína dnes dokáže hodně, když hledáme opravdovou a morálně přijatelnou léčbu. Myslím, že jsme v církvi zatím v této oblasti udělali málo. Je třeba mnohem víc nasadit do služeb manželům naši tvořivou inteligenci, citlivé srdce i ruce sepjaté v modlitbě.

Profesor Zdeněk Matějček kdysi napsal knihu Jak a proč nás trápí děti. Jednu její kapitolu nazval příznačně: „Když nejsou“. Měl hlubokou pravdu.

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu