Blahoslavení tvůrci lásky k práci

Petra Feglerová - klinická psycholožka

Několik dní marně přemýšlím o tom, jak rodiče mohou děti naučit kladnému vztahu k práci. A jak to udělat, aby v rodinách byly domácí práce něčím, co všechny sbližuje a utužuje jejich vztahy. Přehrávají se mi obrázky spíše negativního vlivu: partneři se hádají, kdo pro koho doma více pracuje a kdo čí práci více uznává; rodiče si stěžují na děti, jak všude za sebou nechávají nepořádek a co teprve jejich pokoj...; dospělí vzpomínají na své dětství, kde si doma nemohli vytáhnout více než jednu hračku, protože máma hned znervózněla, že udělají nepořádek, a navíc na ně neměla moc času, protože musela mimo jiné každý den dvakrát utřít prach.

Není užitečné mluvit o problému, aniž bychom si představili jeho řešení. Zkouším si představit, jak by mohla vypadat reálná situace v rodině, kde děti učí dobrému vztahu k práci:

Je čtrnáct dní před Vánoci, pátek večer. Všichni se schází u večeře a diskutují o tom, jak nejlépe byt na Vánoce uklidnit. Z rodičů je cítit nadšení z toho, že příští den si vyšetřili čas pro úklid. Euforie se přelévá i na děti. Povídají si o tom, co by kdo mohl udělat, komu jde co nejlépe, jak se dá která činnost nejoptimálněji zvládnout. Vzájemně si vykreslují, jak to bude krásné, až bude uklizeno, jak se pak budou doma cítit mnohem lépe. Plánují si, jak může která práce trvat a dokdy to budou mít všichni hotové. Případná nechuť dětí je zmírňována rozebíráním toho, jak by se dala daná práce učinit zábavnější. Ráno všichni vstávají s radostnou myšlenkou, že dnes přijde ten zajímavý úklidový den. Po snídani se každý pouští do činnosti, kterou si včera dohodl. Někteří si k tomu pouští hudbu, jiní pracují spolu, aby si mohli povídat, někdo chce být raději sám. Pracovní tempo může být proměnlivé, přestávky povolené, často naplněné oceněním druhého a toho, co už zvládl. Všichni se radují, jak dílo pokračuje. Případné neúspěchy a nehody se řeší s nadhledem. Ke konci pomáhají ti, kterým ještě síly zbývají, těm, jimž docházejí - bez vyčítání. A na závěr je společný odpočinek v čistém domově a skupinové chválení a radování.

Asi si říkáte, že je to science fiction. Já taky. Přesto vám přeji, abyste letošní předvánoční i vánoční spolupracování prožili klidně a pokojně a do svého více či méně uklizeného domova pozvali Toho, který se narodil ve chlévě.

Rodinný život 5/2007

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu