Zadarmo a bez placení

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

Jedním z kladů návštěv doma je motivace k důkladnějšímu úklidu. Když jsem se ale minulý týden pokusila navyklým pohybem zprovoznit vysavač, ani neštěkl. Je pravda, že při posledním vysávání trochu pokašlával, ale to, že se tentokrát ani nenadechl, mě trochu překvapilo. Nejdříve mě napadla rychlá resuscitace v podobě elektroopravny, ale rodinní příslušníci namítali, že za opravu dám téměř tolik, co za nový spotřebič. Ani na internetu se to kupodivu opravnami příliš nehemžilo, zato prodejen bylo habaděj.

Také se slavným zapojením internetu doma jsem si neméně slavnostně zakoupila i sluchátka s mikrofonem a webkameru, abych povýšila do stavu pokročilého uživatele a přes icq byla ve spojení s celou rodinou. Sáhla jsem po renomované značce rozumné ceny, alespoň u sluchátek. Rozlišuji více než šestnáct odstínů barev, tak jsem si byla jistá, že jsem růžový konektor zapojila do růžové zdířky a modrý do modré, nicméně se ukázalo, že i to bylo špatně, a po několika hodinách námahy a výpomoci rodinných příslušníků se povedlo zprovoznit sluchátka. Mikrofon však stále stávkoval a po vyzkoušení na x způsobů a na různých počítačích jsem ještě donedávna oblíbenou prodejnu navštívila s reklamací. To jsem netušila, že ani s kamerou to nebude jednoduché – po instalaci jsem myslela, že mám už vyhráno, ale ejhle, i po zprovoznění na mém PC mě stejně nikdo jiný neviděl. Když jsme se, opět za vydatné pomoci sourozenců, po pár hodinách dostali na jakýsi chat na internetu, kde anglická smetánka přetřásala vady na kráse právě této značky, zjistili jsme, že mají i za mořem stejný neřešitelný problém. No nic, kdybych doma náhodou rozbila všechna zrcadla, kamera se bude jistě hodit. Nejspíš mě ale budou v nedalekém elektru už brzy znát i křestním jménem…

Kresba: Šárka Chlupová

Stále se mi při těchto nákupech vrací mé „vím proč, ale stejně to nechápu“. Rozumím tomu, že se vyrábí kvanta nekvalitních věcí s cílem opětovného brzkého nákupu, aby obchodníci vydělali. Zároveň vzpomínám na mlýnek na ořechy po prababičce, který nám vydržel dodnes. Abych ale jen zaslouženě neplísnila ziskuchtivé výrobce, pro které je nízká kvalita taktikou zvyšování výdělku, naštěstí existují i obchodníci, kterým zbyl nejen praktický rozum, ale i špetka úcty k hodnotě a trochu obyčejné lidskosti prioritně nebažící po mamonu.

Třeba před pár lety jsem objevila značku Tchibo, kterou jsem do té doby měla spojenou jen s kávou, ale mile mě překvapila kvalita a vynalézavost výrobků této značky, u kterých jsem si často zavýskla: „To jsem už dlouho hledala,“ nebo „To mě taky už napadlo, konečně to někdo zrealizoval.“ Před deseti lety jsem v Americe, kam jsem služebně odjela na dva týdny, měla možnost bydlet u tří velmi movitých rodin. Jeden pán měl doma ve sklepě asi dvacet nových televizorů, a ne proto, že by s nimi obchodoval. Vůbec jsem to tehdy nemohla pochopit. Doma jsme nosili oblečení po sourozencích a své první džíny jsem si koupila snad až na výšce. Prizmatem dnešní společnosti, která si kupuje co tři měsíce nový mobil nebo kulatý MP4 přehrávač, protože ten hranatý už vyšel z módy, mi to sice trochu dochází, nicméně to stále nechápu.

Tak to vidíte, nakupovat je dnes velké dobrodružství a po kvalitě jako by se někdy slehla zem. Naštěstí existují zdroje, které jsou zadarmo a sklady se nevyprázdní. Tak můžeme „zdarma kupovat a jíst, bez peněz a bez placení, víno a mléko“ a uzavírat „smlouvu, která je věčná“, a věřit, že „bez peněz budeme vykoupeni“.

Rodinný život 4/2010

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu