Slovo na úvod

Svět naruby

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci


Za dob hluboké totality, kdy ještě existovaly vychované děti a v domě jsme se všichni slušně zdravili, jsme měli my, tři sourozenci, pubertu v podstatě zakázanou. A když jsme vystrkovali růžky, stejně rychle se zvedala i vařečka nebo lískový prut. Myslím, že někde došlo k výchovné chybě, protože takový pětadvacetiletý puberťák, který si neodžil to své v těch správných letech, už není moc srandovní.

 

Číst dál...

Vyznat se ve vyznáních

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

121-uvodnik
Je čas vánoční. Já vím, on už je únor, ale já jsem ještě v prosinci; minulý týden jsem s dětmi zapalovala svíce Václavu Havlovi na pietním místě před radnicí a ze sdělovacích prostředků na nás dýchala polistopadová atmosféra; vybavila jsem si pár střípků, končila jsem základní školu, plakátované plochy velely Havla na Hrad a já si kdesi ve stánku koupila placku s jeho portrétem a občanským fórem; v tramvaji mě pak nějaká paní chválila: „Správně, slečno, to vám schvaluji.“

Číst dál...

V hliněné nádobě

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

Kresba: Šárka Chlupová

Někdo vyroste v křesťanské rodině, u nás po víře až do třetího pokolení neštěkl ani pes. Až na pár střípků, kdy se babička vdávala v kostele u sv. Michala, nebo tatínka, kterému se podařilo při jedné hodině náboženství, ještě hluboko před nástupem rudých zářných zítřků, trefit pana katechetu vlaštovkou přímo do úst. Zde byla zřejmě snaha o náboženský rozvoj v naší rodině přerušena. Až do jistého okamžiku.

Číst dál...

Za sousedovic dveřmi

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

Kresba: Šárka Chlupová

Když se vrátím do dob předsametových, rodinné násilí nám bylo blízké – ať už směrem od rodičů, kdy o nás maminka zlomila několik vařeček nebo tatínek ohýbal lískový prut, anebo od nás, sourozenců, kdy jsme se bili hlava nehlava; jenom nechápu, proč dnes maminka vzpomíná, jak jsme byly hodné děti a že jsme ani moc nezlobily. Důkazem zůstaly jen svaly, které nám z bitek narostly, ale to se teď moc nepočítá, protože sestra chodí už přes deset let denně do posilovny a brácha na akademii věd zkoumá křehkost lomu, takže když tam láme nějaký ten tvrdší materiál, tak mu to asi dá taky zabrat.

Číst dál...

Na samotě u lesa

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

Postav dům, zasaď strom a zploď syna; jeden můj švédský kamarád toto rčení komentoval: „Dům jsem postavil, strom jsem taky zasadil, syna zplodil, a dokonce mám ještě dceru!“ chlubil se. Náš taťka má tři děti, kromě 116 stromů na zahradě pořád něco nového sází (hlavně, aby měl brambory dřív než soused) a kromě toho, že postavil chatu, celý život stavěl mosty.

Číst dál...

Kroutiti hlavou

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

Tak na tebe, pradědo, přece jenom došlo.
Josef Velický byl velitelem jízdního pluku za Rakouska Uherska; při manévrech se zakoukal do bohaté dcery velkozahradníka Marie Donnersbüchlerové, se kterou měl 17 dětí, nejmladší – moji babičku; ta díky svému původu a vychování dokázala oblafnout i rodilé Rakušáky, když na ně promluvila svou vídeňskou němčinou.

Číst dál...

Proti proudu

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

„…úctu, lásku a věrnost,… že s tebou ponesu všechno dobré i zlé,… že tě nikdy neopustím,… k tomu mi dopomáhej Bůh.“ „Co Bůh spojil,…“ Ne vždycky je svatební den, kdy teprve vše společné začíná, harmonický a idylický; co všechno svatbě předcházelo, když pomineme dobu hledání partnera, rozchody, období samoty; kolik času se věnuje vnější přípravě?

Číst dál...

Jak se šije bič

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

Dělat humor je fuška. I když se o něm jen píše. Chcete-li být mermomocí vtipní, najednou vám do smíchu vůbec není. Ten nejlepší humor je přece ten bezprostřední, intuitivně posazený do správné situace, kdy nikoho neztrapníte, neurazíte ani nepohoršíte. Správný humor pozvedá, zušlechťuje, pobaví, někdy – nadstandardně – i poučí.

Číst dál...

Zadarmo a bez placení

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

Jedním z kladů návštěv doma je motivace k důkladnějšímu úklidu. Když jsem se ale minulý týden pokusila navyklým pohybem zprovoznit vysavač, ani neštěkl. Je pravda, že při posledním vysávání trochu pokašlával, ale to, že se tentokrát ani nenadechl, mě trochu překvapilo. Nejdříve mě napadla rychlá resuscitace v podobě elektroopravny, ale rodinní příslušníci namítali, že za opravu dám téměř tolik, co za nový spotřebič. Ani na internetu se to kupodivu opravnami příliš nehemžilo, zato prodejen bylo habaděj.

Číst dál...

Dobrý boj

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

Jednou mi známý kněz vyprávěl příhodu s nákupem hodinek pro svého synovce; bodrý prodavač chtěl zalichotit v civilu oblečenému duchovnímu otci a šel na to chytře přes mladého: „To ti tatínek vybral ale dobré hodinky!“ Synovec se bránil: „To není můj tatínek!“ „Tak dědeček…“ zpražil sotva padesátiletého kněze prodejce.

Číst dál...

Otec – ohrožený druh

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

kresba Šárka Chlupová

„Ahoj, zlato, už jsem doma, nesu ten nákup, cos chtěla.“
„Jé, tys nezapomněl, ty jsi poklad, vyzvedl jsi to kolo pro Péťu?“
„Jasně, cestou jsem zašel i do té banky, máme všechno vyřízené.“
„Teda… Ještě nemám večeři, počkáš?“
„Běž si sednout, miláčku, uvařím a po večeři přečtu dětem pohádku, jo?“
„Lásko…“
„To je v pořádku, moc ti to dnes sluší…“

Číst dál...

O hradlářství a klíčové dírce

Mgr. Šárka Chlupová – výtvarnice a pedagožka, pracuje na církevní škole v Olomouci

Šárka Chlupová

Moje babička byla hradlářka. Mimo jiné. Pokud si teď marně lámete hlavu, co že to vlastně je za divné povolání, má první reakce byla stejná. Tato babička toho za svůj život stihla, co se týká zaměstnání, opravdu hodně – byla také vychovatelkou, jeřábnicí, vedoucí telefonní ústředny, noční hlídačkou, vrátnou… Zato druhá babička byla celý život v domácnosti a vydělávala si jako švadlena.

Číst dál...

Zpívající rodina

Mgr. Petra Feglerová - klinická psycholožka

Nevím, kde se ve mně ta představa vzala, ale od mládí jsem toužila po zpívající rodině. Představovala jsem si, jak musí být hezké, když se členové rodiny sejdou a společně z plna hrdla zpívají či hrají na hudební nástroje.

Číst dál...

Na křižovatce

Mgr. Petra Feglerová - klinická psycholožka

foto: Šárka Chlupová

V životě máme údobí, kdy jedeme ve „vyjetých kolejích“ a údobí, kdy dorazíme na křižovatky. Střední věk může být náročný proto, že je to chvíle, kdy nás většinou čeká projetí několika křižovatek – mění se naše tělo, odcházejí z domu děti, pozměňuje se nám náplň času a často se k tomu mění i náš nejbližší – manžel.

Číst dál...

„Vážení a drazí přátelé!“

Marcela Řezníčková – máma dvou dětí, spoluorganizátorka pobytů a aktivit pro osamělé matky s dětmi.

Image
Miroslav Tělupil

Tato slova uvozovala v roce 1990 nulté číslo tehdy vznikajícího občasníku. Autorem článku byl pan Miroslav Tělupil a oslovoval jimi 82 absolventů právě ukončeného Kurzu pro instruktory plánovaného rodičovství, který byl jednou z prvních aktivit olomouckého Centra pro rodinný život. S optikou tématu „Plodnosti“ tohoto čísla lze říci, že z občasníku pro necelou stovku čtenářů se během devatenácti let vyklubal a do dnešní podoby vyvinul časopis Rodinný život pro více než 2500 stálých odběratelů.

Číst dál...

Srdce v krabičce

Mgr. Petra Feglerová - klinická psycholožka

foto: Pavel Langer

Při promýšlení tématu srdce muže jsem si vybavovala muže ve svém okolí a představovala jsem si jejich "srdce" (pozoruhodné cvičení, navrhuji každému vyzkoušet). Až na pár vzácných výjimek jsem se musela nejprve prokousat jejich slupkou, odhodit dojem, kterým běžně působí, abych mohla odhadnout, jak jejich srdce vypadá. Někdy to byly diametrální rozdíly.

Číst dál...

Vánoce pro všechny

Mgr. Petra Feglerová - klinická psycholožka

foto: Pavel Langer

Jsme lidé různí, různě žijeme své životy všední i sváteční, a proto není divu, že můžeme i různě slavit Vánoce.

Na druhé straně máme rádi určitý řád a jistotu, a proto nám dělá dobře, když věci a události běží, "jak mají". Z toho důvodu jsme si dohodli některé rituály a rádi je dodržujeme. A tak jsou Vánoce plné různých zvyků, o kterých rádi vedeme spory typu "jak má vypadat správný bramborový salát". Zaběhané vánoční rituály nás mohou uklidňovat, ale také brzdit a omezovat.

Číst dál...

Kotvy a balvany

Mgr. Petra Feglerová - klinická psycholožka

foto: Pavel Langer

Představme si každý sám sebe jako loď s mnoha kotvami. Plujeme na neklidném moři plném nebezpečí, nevyzpytatelných vln a změn počasí, těžko hledáme záchytné body, něco jistého. Abychom se alespoň trošku udrželi v rovnováze, máme různé kotvy a kotvičky, kterými se v životě ukotvujeme. Některé kotvy zapouštíme u své rodiny, jiné u manželského partnera, dětí, přátel. Svou životní stabilitu upevňujeme také v zájmech, v pracovních aktivitách, v různých rituálech (ranní či odpolední káva, pravidelná procházka). Pro věřící je významnou kotvou víra, osobní vztah k Bohu, společenství věřících. Pak přicházejí různé životní bouře a naše loď pluje rozličnými životními proudy. Na množství a kvalitě našich kotev záleží to, jak těmito výkyvy projdeme, zda nás převrátí slabší poryv větru nebo zda přežijeme s menšími zraněními i větší vichřici.

Číst dál...

Tíha volného času

Petra Feglerová

Jedno volné májové odpoledne jsem na zahrádce sázela muškáty do truhlíku - byla to jedna z mnoha činností, které jsem chtěla do večera stihnout. Stala jsem se takto neplánovaně asi hodinu svědkem hry čtyř holčiček v sousedství, mohlo jim být od 5 do 8 let. Měly před sebou volné odpoledne a zřejmě jediný úkol - nějak se zabavit a pokud možno příliš nezatěžovat své rodiče.

Číst dál...

Zkušenost

Petra Feglerová

Image

Z dávných let ve mně zůstává obraz víry, který použil někdo ve svém kázání. Dotyčný přirovnával víru ke "kalhotám" (páni teologové prominou..., ale i svatý Pavel měl různé obrazy víry spojené s odíváním).

Číst dál...

Tváří v tvář smrti

Petra Feglerová - klinická psycholožka

Vzpomínám si na opakovanou zkušenost se studenty. Přicházím na přednášku ze zdravotnické psychologie, ve třídě panuje rušná atmosféra - studenti povídají, jí, prohlíží katalogy s kosmetikou, řeší, zda jim ta či ona hodina odpadne, co večer podniknou. Do této uvolněné nálady vstoupím s pozdravem a po uvítání jim s úsměvem oznámím, že se dnes budeme bavit o smrti. V té chvíli studentům tuhne úsměv na rtech a zaznívají různě intenzivní protesty. Je vidět, že jsem jim zkazila náladu...

Číst dál...

Blahoslavení tvůrci lásky k práci

Petra Feglerová - klinická psycholožka

Několik dní marně přemýšlím o tom, jak rodiče mohou děti naučit kladnému vztahu k práci. A jak to udělat, aby v rodinách byly domácí práce něčím, co všechny sbližuje a utužuje jejich vztahy. Přehrávají se mi obrázky spíše negativního vlivu: partneři se hádají, kdo pro koho doma více pracuje a kdo čí práci více uznává; rodiče si stěžují na děti, jak všude za sebou nechávají nepořádek a co teprve jejich pokoj...; dospělí vzpomínají na své dětství, kde si doma nemohli vytáhnout více než jednu hračku, protože máma hned znervózněla, že udělají nepořádek, a navíc na ně neměla moc času, protože musela mimo jiné každý den dvakrát utřít prach.

Číst dál...

Vysněné povolání

Petra Feglerová

Patřím zřejmě k menšině lidí, kteří dělají práci, která je opravdu baví a kterou si splnili svůj sen z mládí, aniž by po jeho plnění nastoupila deziluze. Musím přiznat, že na tom mají velký podíl moji rodiče, i když mnohé jejich "vhodné zásahy" asi nebyly od nich vědomě naplánované.

Číst dál...

Rodičovské zaměstnání

Petra Feglerová

Marně přemítám, proč má tento úsek života, kdy rodič, obvykle matka, věnuje většinu svého času svému dítěti, tak zkreslený název - rodičovská dovolená! Rozhodně bych to spíše nazývala zaměstnáním, povoláním na nekonečný úvazek se stálými službami a příslužbami (příslužba znamená, že zaměstnanec není na pracovišti, ale je přítomný na telefonu a v případě potřeby se musí do práce vrátit). Vždyť máma s dítětem je stále doma, pořád vykonává nějaké pracovní úkoly - vaření, uklízení, praní, povídání s dítětem, přebalování, pečování, chování, hraní… Časté jsou noční služby, kdy sice spí, ale musí k dítěti vstávat. A když náhodou vyjede za kamarádkou na kafe a dítě hlídá někdo jiný, je na telefonu, průběžně kontroluje situaci doma a je připravena se v případě nutnosti rychle vrátit.

Číst dál...

Historie rodiny rozvazuje jazyky i srdce

Petra Feglerová

Učila jsem studenty, jak se pracuje při psychoterapii rodin. Jedním ze způsobů je vytváření rodokmenů. Po teoretickém výkladu mě napadlo, že si to hned prakticky vyzkoušíme: každý student se měl rozpomenout na své předky a nakreslit si strom vlastní rodiny. Po chvíli váhání se pustili do práce. Přemýšleli, kreslili, vzpomínali, zapisovali. Pak se stalo něco nezvyklého. Místo nepřítomného výrazu, který obvykle po dokončení práce nasazují, se tvářili oživeně, pokukovali po rodokmenech svého souseda a byla z nich cítit potřeba sdělovat někomu dalšímu, kdože to v jejich stromu rodiny je, co o něm ví a na koho si nevzpomněli. Když jsem vydala pokyn k mluvení, hned spolu začali povídat a téma jim vydrželo na dlouho.

Číst dál...

2012 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu