Všechno lze zvládnout

Rozhovor s Máriou Doleželovou, laktační poradkyní

LzeZvladnout1Paní Mária má čtyři děti. Vystudovala střední zdravotnickou školu, obor dětská sestra. Po škole nastoupila na novorozenecké oddělení ve Fakultní nemocnici Olomouc. Tak se splnil její dětský sen pracovat u miminek. V oboru zůstala a postupem času se z ní stala laktační poradkyně.

Čekám na rozhovor před laktační poradnou a právě vychází paní Doleželová v živé diskuzi s rodiči malých dvojčátek. Živě gestikuluje a z tónu hlasu lze poznat, jak mladý pár uklidňuje, že bude všechno v pořádku. Poté už si téměř hodinu a půl povídáme, ale téměř na odchodu mě ještě vyzve, abych si zkusila kojicí pomůcky, vážíme miminko-panenku, kojíme na kojicím polštářku, polohujeme, je vidět, jak ji to všechno pořád baví…

LzeZvladnout2Jak jste se dostala k práci v laktační poradně?
Vlastně to souviselo s vývojem našeho oboru. Péče o narozené děti se měnila, kladl se důraz na respektování individuálních potřeb maminek a dětí. Podporoval se kontakt maminek a dětí: rooming na oddělení šestinedělí, bonding na porodním sále, tatínci u porodu, přítomnost rodičů u vyšetření dětí. Maminky se od narození o své děti starají samy a pod odborným vedením sester se těmto dovednostem učí. Kojení je toho nedílnou součástí. Naše oddělení získalo titul BFHI, tzn. „nemocnice přátelská dětem“. Posléze začaly na všech odděleních fakultní nemocnice vznikat pozice edukačních sester. A tak se na novorozeneckém oddělení „objevila“ laktační poradkyně. Nejprve jedna, v současné době pět na oddělení a dvě v ambulantní laktační poradně. Náplní naší práce je pomoci maminkám s kojením a různými problémy, které s tím souvisejí. Laktační ambulantní poradna funguje už šest let a já v ní pracuji od jejích začátků.

Když se zaměříme přímo na laktační poradnu, s čím za Vámi ženy nejčastěji přicházejí?
Většinou přicházejí rozčarované z toho, že to doma nejde tak, jak si myslely. Počítaly s tím, že porod může být těžký. Ale kojení má fungovat, je to přece přirozená věc. Problémů, které se mohou objevit, je celá řada. Od toho, že se miminko nechce přisát, mamince se netvoří dostatek mléka až po opačné extrémy, kdy je mléka naopak nadbytek, prsa se bolestivě nalévají, bradavky jsou poraněné a kojení bolí.

Dá se říct, že převládají maminky, kterým kojení z nějakého důvodu „nejde“?
Naštěstí ne. Výrazné problémy má spíš menšina. Dá se říct, že většině žen kojení spíše „jde“. Existují samozřejmě určitá přechodná období, říká se jim „laktační krize“. S těmi se potká větší část maminek a kojení je v tomto období obtížnější.

Sama mám ve svém okolí řadu kamarádek, které nakonec kojení vzdaly, protože jim to zkrátka nešlo… Co byste poradila ženám s podobnými potížemi?
Především aby vyhledaly odbornou pomoc. Existují sice horké linky kojení, webové poradny, ale takto poradit je obtížnější. Dle mých zkušeností je osobní setkání lepší. Vidět, jak se prcek při kojení chová, jak vypadají prsa, bradavky, v jaké poloze maminka kojí, jak dítě prospívá, kolik má maminka mléka… Pak lze lépe identifikovat jádro problému a společně najít vyhovující řešení. Snažit se o něco takového doma sama, bez adekvátní podpory, je náročné a vyčerpávající. Všichni chtějí doma spokojené miminko, pohodu a klid. Maminky potřebují mít pocit, že péči zvládají a okolí je patřičně ocení. A tak je mnohdy už nenapadá jiné řešení než kojení ukončit. Bohužel stále převládá názor, že plačící dítě je hladové a musí se dokrmit z lahvičky umělým mlékem.

Je možné identifikovat nejčastější příčinu toho, proč kojení už od počátku nejde?
Asi ne. Ale maminky možná nejvíc trápí, když se miminko nechce vůbec přisát. Příčinou může být tvar bradavek, nalitá prsa, spavé miminko… Pak je potřeba se mamince věnovat, hledat správnou polohu při kojení či pomůcky. Podpořit u dítěte aktivní sání, u maminky tvorbu mléka. Důležitá je také psychická podpora ženy ze strany partnera i širší rodiny.

Jak se může kojící maminka o své bradavky starat?
Pokud nejsou poraněné, není nutná žádná speciální péče. Některé maminky mají pocit, že když dítě bere bradavku do pusinky, měla by být pokud možno sterilní. Přehnaná hygiena může spíš uškodit. Mýdlo bradavku přesušuje. V rámci běžného sprchování stačí prsa opláchnout vodou. Není nutné ani speciální mazání. Stačí po skončení kojení vymáčknout zbytek mléka a jemně ho rozetřít po bradavce a prsním dvorci. Mateřské mléko poskytne svým složením vhodnou péči a ochranu. V porodnici, než je mléko, můžeme použít nějakou ochrannou mast na bradavky. Pokud jsou bradavky poraněné, kojení bolí. Pak je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Je důležité nejen správně hojit poranění, ale především odstranit jeho příčinu. Bez toho maminky čeká jen vysilující koloběh neustálého léčení. A bolestivost bradavek při každém kojení vede k menší tvorbě mléka, nespokojenému miminku, maminky se kojení bojí, neužívají si ho a dřív nebo později s kojením končí.

Dříve ženy jistě neměly takové možnosti… V minulosti se v porodnictví a péči o dítě objevovaly různé trendy a zaručené rady. Jsou platné i v dnešní době?
Některé ano, jiné ne, a navíc je tu ještě internet. A díky němu je dnes odborníkem na kojení kdekdo. Naštěstí se v kojení stále více prosazuje individuální přístup. A tak je zřejmé, že všechny zaručené rady nemohou být pro všechny. Neexistuje jednotný, přesný návod. Dítě by si samo mělo určovat čas kojení, délku kojení a množství vypitého mléka. A tak zaručené rady, jak dlouho, jak často, jen z jednoho prsu, dávky vypitého mléka… mohou nadělat více škody než užitku. Když je dítě po kojení spokojené a prospívá na váze, je maminka spokojená a není potřeba nic měnit. Řešíme jen problémy.

Do jakého věku je dobré dítě kojit?
Pokud má maminka dostatek mléka a dítě prospívá na váze, doporučuje se výlučné kojení do šesti měsíců, dál v kombinaci s nemléčnými příkrmy do dvou let i déle. Délka kojení záleží na mamince a dítěti a okolí by je mělo respektovat a podporovat. Dlouhodobé kojení má velmi pozitivní vliv na celkový vývoj dítěte, posiluje jeho obranyschopnost, pomáhá posilovat pouto mezi maminkou a dítětem. Pozitivně ovlivňuje i psychickou pohodu žen i jejich zdraví. Svým složením je mateřské mléko nenahraditelná tekutina, která se neustále mění dle individuálních potřeb konkrétního dítěte. I když mezi mateřskými mléky určitě rozdíly jsou, málo výživné, řídké nebo vodové mléko neexistuje. Problém bývá v jeho množství. Navíc ho máme připravené v optimální teplotě, vždy s sebou a je zadarmo.

LzeZvladnout3Jsou nějaká doporučení pro kojící maminky, co se příjmu tekutin a skladby stravy týče?
Je třeba si uvědomit, že v období kojení potřebuje ženské tělo větší energetický příjem. Je to nezbytné proto, aby dokázalo produkovat dostatek mléka. Vhodné množství tekutin je 2–3 litry. Častým omylem je představa, že nadměrný příjem tekutin zvyšuje tvorbu mléka. Dobré je také omezit pití kávy, protože kofein přechází do mléka a vyvolává u kojenců neklid. Nejlepší je pestrá a vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny. Pro řadu žen je období těhotenství a kojení příležitostí si jídelníček trochu vylepšit. Inspirací může být iniciativa Prvních 1000 dní. Ukazuje se, že strava maminek v těhotenství a během kojení má velký vliv na zdravý vývoj a růst dítěte. Maminky se často také obávají, že některé potraviny přispívají u dětí k bolení bříška. I tak nemají ze stravy nic preventivně vylučovat, protože každé dítě může reagovat na něco jiného. Je lepší to spíše sledovat a hodnotit velmi individuálně. Bolení bříška má i mnoho jiných příčin.
Jak je to s pitím alkoholu během kojení?
Jako laktační poradkyně kojícím maminkám pití alkoholu schválit nemohu. Ideální je, pokud se ho dokážou vyvarovat po celou dobu těhotenství a kojení. Na druhou stranu malá sklenička piva či vína u nedělního oběda nemusí maminkám přidělávat vrásky. Benefity kojení i v tomto případě výrazně převyšují případná rizika. To platí i pro kouření. Doporučuje se přestat, nebo kouření co nejvíc omezit. Nekouřit v místnosti, kde je dítě. Rozhodně není dobrým řešením přestat kojit proto, abych si mohla zapálit cigaretu nebo nalít jednou za čas sklenku vína.

Co když žena během kojení znovu otěhotní… Je třeba v té chvíli s kojením přestat?
Není. Je to velmi individuální. Vždy záleží na rozhodnutí dané ženy a na tom, co jí její tělo dovolí a jak probíhá těhotenství. Když maminky plánují další těhotenství, některé z nich kojení cíleně ukončují. Řada maminek kojí bez problémů během celého těhotenství a po porodu obě děti současně. Je zajímavé, že po porodu se složení mléka mění podle potřeb novorozence. Proto by měl jít k prsu jako první ten menší.

Ovlivní nějak laktaci, pokud proběhne u ženy porod císařským řezem?
Nijak zásadně. Rozhodně ne tolik, jak si některé maminky myslí. Dnes už mezi operačním porodem a prvním kontaktem matky s dítětem nedochází k dlouhému prodlení, jako tomu bylo dříve. Dnes už většina maminek v naší porodnici vidí dítě hned na operačním sále, mohou si ho i pochovat – to je bonding. Časový odstup od narození do prvního přiložení je většinou do dvou hodin. Maminkám jsou děti nošeny na kojení na jednotku intenzivní péče. Hlavní rozdíl oproti přirozenému porodu je v tom, že císařský řez je operace. Maminky jsou více unavené a jejich tělo potřebuje na regeneraci delší čas. Potřebují i větší pomoc personálu a doma rodiny. I tak je většina našich maminek s děťátkem na pokoji už druhý den po zákroku. Může dojít k pomalejšímu nástupu tvorby mléka, ale většinou to chce jen víc trpělivosti.

LzeZvladnout5Co když se u ženy projeví tzv. laktační psychóza? Mohou na sobě ženy její příznaky nějak poznat?
Spíš ne. Ženy, které o sobě prohlásí: „Cítím, že blbnu,“ laktační psychózu nemají. Opět ale platí, že je to velmi individuální. Dokonce i odborníci mají různé názory na to, nakolik tyto stavy u matek souvisejí přímo s kojením. Jedna z pěti žen zažije v těhotenství nebo po porodu psychické obtíže. Stavy úzkostí, smutku, strachu o miminko, vyčerpanost, apatii, poruchy spánku... Ženské tělo v tomto období prochází řadou bouřlivých hormonálních změn, které mohou výrazně ovlivnit chování. Je nutné maminku v péči o dítě podporovat, mluvit o jejích pocitech a obavách. Nehodnotit negativně a situaci nebagatelizovat. Pokud si ale partner nebo blízcí všimnou výrazných změn v chování, nezájmu o dítě či o sebe samu, je dobré vyhledat odbornou pomoc. V Olomouci a blízkém okolí funguje iniciativa „Úsměv mámy“, která pomáhá maminkám i jejich blízkým se v takových situacích zorientovat. Ale ne každá maminka, která si občas popláče a má pocit, že to nezvládá, potřebuje odbornou pomoc. Často stačí větší podpora z okolí a možnost se někomu svěřit.

Vy sama jste zároveň matka i laktační poradkyně. Vnímáte, že se tyto Vaše životní role navzájem nějakým způsobem ovlivnily?
Nejdřív jsem byla mámou. V době, kdy jsem kojila své děti, jsem ještě laktační poradkyní nebyla. Kojit jsem chtěla a určitě jsem patřila mezi ty, které očekávají, že je to přirozené a půjde to samo. Naštěstí jsem neměla žádné vážné potíže. Zkušenosti matky mi rozhodně pomáhají maminky lépe pochopit a podpořit je v tom, že to všechno nakonec zvládnou. Přece jen jsem si sama s dětmi zažila ledacos. Ale moje vlastní mateřská zkušenost se může hodně lišit od zkušeností jiných matek. A to, co fungovalo mně, nemusí být řešením pro druhé. V tomto směru jsou důležité právě odborné znalosti, profesionální nadhled a opět individuální, empatický přístup.

Jak probíhá návštěva v laktační poradně?
Maminka přichází za námi do poradny s dítětem, partnerem nebo jiným doprovodem. Nutné je se dopředu objednat. Poradnu máme vybavenou křeslem, kojicím polštářem, váhou, odsávačkou a dalšími pomůckami. Návštěva je zaměřená na zvládnutí praktických dovedností a trvá přibližně hodinu. Maminka se připraví na kojení a necháme ji ukázat, jak to dělá doma. Taky si necháme popsat problém, který ji přivedl. Zajímá nás domácí režim. Kontrolujeme prsa, stav bradavek. Pomáháme upravit polohu při kojení, hodnotíme kvalitu sání. Miminko i zvážíme, abychom měli představu, jak prospívá a kolik má maminka mléka. Důležité je vše vysvětlit, aby maminka doma věděla, co má dělat, jak a proč. Potřebuje se naučit poznat, že dítě správně saje, je nakrmené a vypilo dost mléka. Ošetříme případná poranění bradavek a nastavíme správnou péči. Maminku vybavíme potřebnými radami a pomůckami. Půjčujeme odsávačky mateřského mléka či kojenecké váhy. Domlouváme se také na dalším postupu. Maminky k nám přicházejí i opakovaně, dokud se problém nevyřeší. Je pro nás důležité, aby maminka odcházela spokojená a byla pozitivně motivovaná.

Je v České republice laktační poradenství nějak centrálně organizováno?
Ne, ale je o to snaha. Je organizováno vzdělávání. Scházíme se v rámci kurzů, odborných konferencí a sdílíme své profesní zkušenosti. Laktační liga má seznamy některých laktačních poradkyň a má Národní horkou linku kojení. Laktační poradenství má různé podoby. Probíhá v porodnicích, v ambulantních laktačních poradnách v nemocnicích, u praktických dětských lékařů, u maminek přímo doma, kde je zajišťují porodní asistentky… Není to ale tak, že by bylo centrálně určeno, kolik laktačních poradkyň má nemocnice mít nebo že musí mít zřízenu laktační poradnu ani jak má taková poradna vypadat. Každý si hledá svou cestu trošku po svém.

Je ještě něco, co byste našim čtenářkám chtěla sdělit?
Aby nepovažovaly za své selhání, pokud jim to samo nejde. Vyhledat pomoc není prohra. Kojení nemusí nutně fungovat na 100 %. Mezi plným kojením a umělým mlékem z lahve existuje pestrá škála možností. Jen najít tu správnou. Jako každá jiná dovednost se i kojení dá naučit. Důležitá je chuť něco pro to udělat, trpělivost a nevzdávat se. Někomu to jde snadno, někomu to dá zabrat, ale určitě to stojí za to.

LzeZvladnout4

 

 

2020 © Centrum pro rodinný život Olomouc | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu