Rozhovor

Poslání si nevybíráme, ale musíme vykročit… s radostí

rozhovor s PhDr. Janem Stříbrným

Při plánování tohoto čísla jsme měli dilema, jak kromě svatých zohlednit různá výročí, která s nimi také souvisí. V posledních letech jsem při studiu měla možnost se osobně setkat s výjimečnými osobnostmi, které jsem předtím znala pouze z literatury (Jaroslav Med, Jan Jakub Zahradníček a další), proto jsem ani chvíli neváhala… Kdo jiný než církevní historik by k tomu měl co říci? O svatých říká, že je jako autorizované vzory potřebujeme, protože většina z nás je nejistých, neumí si sama najít cestu nebo pro něco zahořet… S opravdovou vášní pak hovoří o těch, kteří tu (s námi) žili teprve nedávno.

Připravujete k vydání knihu Mučedníci a oběti pro Krista s podtitulem Martyrologium katolické církve v českých zemích ve 20. století. Co bylo impulsem k práci na takovém rozsáhlém díle?

Impuls byl dvojí. Tím prvním byla výzva papeže Jana Pavla II. V roce 1994 vyšel jeho list Tertio millennio adveniente, jímž se snažil připravit církev na nástup třetího tisíciletí. Kladl tam velký důraz na zkušenost druhého tisíciletí a zvláště pak 20. století, které bylo znovu stoletím mučedníků – a to napříč církvemi a v mnoha zemích světa. Mě to zaujalo, představovalo to pro mě otázku i výzvu. Druhým impulsem byla moje životní zkušenost a práce jakožto církevního historika 20. století s tím, že jsem měl ještě příležitost se setkat s osobnostmi pronásledované a zkoušené církve, jako byli Josef Zvěřina, Oto Mádr, ale i laici jako Václav Vaško a řada dalších.

Číst dál...

S barvou ven

rozhovor s paní Lucií

Lucii je 35 let. Po vyučení pracovala 15 let ve firmách zaměřených na automobilový průmysl. Přednedávnem dokončila kurz sanitáře a momentálně pracuje v léčebně dlouhodobě nemocných.

Z jaké rodiny pocházíte? Jak vzpomínáte na své dětství?

Myslím, že jsem měla celkem hezké dětství. Většinu času jsem prožila se svými sourozenci u babičky. Mám dva mladší sourozence, sestru a bratra. Naši rodiče jsou rozvedení. Jsem za svou rodinu moc ráda a nic na tom bych neměnila.

Číst dál...

S nikým bych neměnila

rozhovor se sr. Angelikou Pintířovou*

Sestra Angelika Pintířová, boromejka, je obdařena opravdu mnoha dary. Sama pro sebe pokládá za dar i to, že je hyperaktivní, dnešním jazykem má ADHD. Zvládá toho opravdu hodně a vše na nás působí nenucenou lehkostí. Setkání s ní je příjemné, ale nejen to, je naplněné až po okraj radostí a moudrostí. Přeji nám všem, ať se necháme nakazit. :)

Jaká jste byla jako dítě?

Známí mých rodičů z Německa, kteří mě poznali, když mi bylo asi 5 let, mi dali přezdívku „Engelchen mit Horn“ (andílek s rohama). Byla jsem živé dítě. V době mého dětství se podobné věci nediagnostikovaly, ale jsem přesvědčená, že mám ADHD. Potřebuju mít ve věcech systém, což je typické pro lidi s těmito speciálními potřebami. Rozhodně jsem nebyla hodná holčička. Moje mamka vždycky říkala, že jsem se měla narodit jako kluk. Koneckonců jsem byla čtvrté dítě. K tomu s námi doma žili tři staří lidé – maminčin otec, strýc a prateta. Nikdy jsem neměla problémy s řečí, což mi zůstalo. (smích) Doma jsme žili jen z jednoho tatínkova platu, takže jsem poměrně často slýchala „na tohle my nemáme“. Zpětně jsem vděčná za přítomnost starších lidí v našem domově. Třeba maminčin strýc byl úžasný. V podstatě mi nahrazoval prarodiče (ti zemřeli, když jsem byla moc malá). Narodil se ve Vídni, jezdil po světě s cirkusem Kludský. Vyprávěl mi o Benátkách, gondolách, cestování. To bylo úžasné. Na druhou stranu pro nás plný dům znamenal uskromnění. Museli jsme otáčet každou korunu. V dětství pro mě bylo padesát haléřů velká částka. Čeho jsme ale měli požehnaně, byla vzájemná láska a touha po sdílení.

Číst dál...

Dáma i selka

rozhovor se sr. ThLic. Veronikou Katarínou Barátovou z Komunity Blahoslavenství

Z jaké rodiny pocházíš? Vnímala jsi, že se ve vaší rodině dělaly rozdíly mezi klukama a holkama?

Pocházím z tradiční katolické rodiny, měla jsem dva bratry. Ano, vnímala jsem tyto rozdíly v pubertě, ale jen mírně. Například v tom, že na vzdělání dívek se nedával stejný důraz jako u kluků, nebo že – podle mě v té době – si kluci mohli dovolit víc, být déle venku a podobně, kdežto já ne. Ale tyto rozdíly ze strany rodičů zcela pominuly, když jsem byla na vysoké škole.

Číst dál...

Drogy v domě

„Kdybys mě tenkrát nevyhodila, tak už jsem byl v kriminále.“

rozhovor s anonymní matkou

Dnes navštívíme prostřednictvím vzpomínek jedné maminky rodinu, která se musela vyrovnávat s mnoha těžkými skutečnostmi. Jednou z nich byla i závislost syna. Domluvily jsme se, že s ohledem na širší rodinu nebudeme uvádět jména (a křestní jména použitá v rozhovoru budou smyšlená). Velmi si vážím nejen odvahy k osobnímu svědectví, ale i odvahy řešit a dotáhnout bolavé věci, s čímž se v rodinách bohužel otálí a doplácejí na to všichni zúčastnění. Kdyby toto svědectví pomohlo jen jedné rodině, nebo přispělo k více modlitbám za rodiny, které se potýkají se závislostí někoho z jejich řad, nebylo zbytečné.

Číst dál...

Svět z výšky

dvojrozhovor s Kamilem Psotkou a o. Antonínem Hráčkem

Že moravský Velehrad není jen jeden, ale že je po světě rozeseto mnoho dalších „Velehradů“ – českých pastoračních domů, ví asi kdekdo. Že existuje jakási fenomenální akce v Dolomitech právě v domě Velehrad, jsem taky slyšela už mockrát; dokonce zhlédla s přáteli i promítání s barvitým líčením křesťanské akce spojené s vysokohorskými túrami. A když jsem viděla snímky z ferrat (zajištěných lezeckých cest), bylo mi jasné, že u toho chci být taky. Až mi jednou o. František Petrík, který akci organizoval spolu se svým spolupracovníkem Kamilem Psotkou ze Starého Města (u Velehradu!), řekl: „Tys ještě nebyla v Dolomitech? Tak já tě zvu!“
A tak Vás zvu taky – na malý exkurz propojení duchovního světa s tím sportovním.
O své zkušenosti se zde dělí průkopník akce Kamil Psotka a současný duchovní správce domu Velehrad v italském/tyrolském San Martinu o. Antonín Hráček. O. František Petrík se už od roku 2015 dělí v nebi, ale chcete-li si přečíst rozhovor s ním, zabruste do svého archivu Rodinného života (1/2011 Svatba včera a dnes) nebo na náš Facebook.

Číst dál...

Na pozitivní vlně

rozhovor s manželi Gottwaldovými

S Vojtou a Štěpánkou jsme si povídali o jejich strastiplné cestě k vytouženému dítěti. S pomocí Boží nám své zkušenosti předávají jako ti, kteří se nakonec vytouženého děťátka dočkali, a mohou tak svědčit o tom, že diagnóza neplodnost není konečná.

Číst dál...

V Tomovi je Kristus, kterému můžu sloužit

rozhovor s Olgou Kvapilovou

Tento rozhovor Vám umožní nahlédnout do rodiny, do srdcí lidí, kteří vědí, jaké je to stát mezi životem a smrtí, a kteří své vlákno víry drží statečně a mají ho i na obdarování. Děkuji Olince Kvapilové, že se podělila s tím, co prožili a prožívají dále po manželově mozkové příhodě. Je to jen malý výsek z velkého úsilí a snažení, snad Vás osloví svou ryzostí a svým duchovním přesahem.

Číst dál...

Zlatí kováři

rozhovor s paní Věrou Mičkovou

Na maturitním plese našeho syna jsme se seznámili s noblesní učitelkou. Její učni-maturanti si ji velmi oblíbili a pozvali si ji na celý ples ke svému stolu. I po maturitě ji stále navštěvují. A my víme proč. Její moudré vyprávění zaujme, je velmi poutavé a část z něj Vám nyní nabízíme.

Číst dál...

Nevzdám To

rozhovor s o. Martinem Kudlou

O osamocení v těžkostech dnešní mládeže, o jejich touze po čistých vztazích, o vzniklém poutním místě za čisté vztahy pro náš časopis Rodinný život rozmlouval otec Martin Kudla, kaplan pro mládež místeckého děkanátu.

Číst dál...

Hledači a srdcaři

rozhovor s Denisou Kracíkovou

Připravili jsme pro vás rozhovor s Denisou Kracíkovou, o které se na webových stránkách Arcidiecézního centra pro mládež dozvíte: Mladá, nadějná a velmi přívětivá vedoucí ADCM. Miluje florbal, squash a pozdní vstávání. Pokud se o centru pro mládež, o tom, co dělá a s jakými mladými se v centru potkávají, i osobě vedoucí chcete dozvědět více, máte dvě možnosti: Denisu někde potkat, a pokud bude mít čas, zapříst rozhovor, ale protože to není tak jednoduchá záležitost, nabízíme i druhou variantu, přečíst si tento rozhovor.

Číst dál...

Touha po kráse

rozhovor s manželi Jemelkovými

Může být tak rok 1998, navštěvujeme se skupinou mladých ateliér Jana Jemelky na Dolním náměstí v Olomouci, obdivujeme jeho dřevoryty, skici a grafiky, pokládáme všetečné dotazy. 1999? Setkání s Otmarem Olivou v jeho velehradském ateliéru; oba dva umělci spolu dlouhá léta spolupracují. 2000 – učím jednoho nadaného žáka, jmenuje se Vojta Jemelka a včera jsem sedmákům ukazovala jeho zdařilou kresbu, kterou ve škole zanechal na ukázku pro budoucí generace. Rok 2007 – nahráváme už pro časopis rozhovor s panem Jemelkou a navštěvujeme nový ateliér, tentokrát v domě, který nejdřív zakoupili a pak zjistili, že po generace patřil jeho předkům. 2017 – volá mi autor tohoto rozhovoru, že potkal Jemelkovy a jsou ochotní hned zítra natočit rozhovor. Konec červené nitě táhnoucí se osobními vzpomínkami a nyní se i Vy seznamte s milými kulturními bytostmi – Janem a Alenou Jemelkovými.

Číst dál...

Metaloví fanoušci v kostele

rozhovor s o. Pavlem Šupolem

Když přijedete koncem třetího týdne v srpnu do Vsetína, město je plné mladých (bez ohledu na věk), odevšad zní hudba, před Domem kultury se tančí, hlavní zastávka na náměstí je zastavěná velkou tribunou a při setmění se dávají do pohybu snad i dlažební kostky. Mezi účastníky multižánrového křesťanského festivalu UNITED potkáte i jednoho z hlavních organizátorů, otce Pavla Šupola, nadšeného propagátora křesťanské hudby, současně vicerektora kněžského semináře v Olomouci a správce studentských kolejí. Zvu Vás nyní na krátkou exkurzi po jeho aktivitách, případné zájemce o další informace odkazuji na webové stránky hudba.signaly.cz.

Číst dál...

Vstaň a choď

rozhovor s manželi Svojanovskými

Manželé Svojanovští nám před časem (5/2015) dali nahlédnout do svých rodinných peripetií a zázraků. Tentokrát se podělí o své zkušenosti z práce osobních asistentů, přiblíží okolnosti vzniku této služby u nás a možnosti, které dnes handicapovaným lidem prostřednictvím rozsáhlého týmu obětavců nabízejí.

Číst dál...

2019 © Centrum pro rodinný život Olomouc | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu