Einsteinovy bramboráčky

Einsteinovy bramboráčky

Luboš Nágl – sekretář pro pastoraci arcibiskupství olomouckého; je ženatý a má 11 dětí

To, že archivy ukrývají vzácné věci a často se objeví až po mnoha desetiletích, se ví. Že se Hubbleovu teleskopu podařilo přinést objev úplně nového typu planety GJ 1214b, kterou vědci nazvali Vodní svět, zaznamenaly snad všechny světové agentury. Téměř bez povšimnutí ale médii prošla krátká zpráva o objevu korespondence týkající se Einsteinova pobytu v Praze. V domě „U Jednorožce“ na Staroměstském náměstí se v salonu Berty Fantové setkával Albert Einstein s Franzem Kafkou. Těžko říci, zda víc inspiroval Kafku Einstein svojí hrou na housle nebo Kafka Einsteina svým typickým humorem, který se Albertovi tak líbil například v jeho známém díle „Hochzeitsvorbereitungen auf dem Lande“ (Svatební přípravy na venkově).

 

Z korespondence Berty Fantové se dovídáme podrobnosti ze setkávání těchto velikánů v jejím salonu a při detailním zkoumání vychází najevo neuvěřitelná skutečnost, která je ve srovnání s objevem Vodní hvězdy spíš výbuchem gigantické supernovy. Za Einsteinovou genialitou a objevem teorie relativity stojí patrně brambora. Ano, obyčejná brambora. Jak Einstein s laskavým humorem říkával – „meine liebe ertepla“. Jaká je v ní ukrytá obrovská a užitečná energie, věděla už maminka malého Alberta, Paulína, která mu dělávala oblíbené mnichovské Kartoffelnpuffer – bramboráky, potřené sladkým jablečným protlakem. Díky nim hoch zdravě sílil a jeho školní výsledky se rok od roku prudce lepšily. Ze zápisů v třídní knize se ale také dovídáme, že závistiví spolužáci se mu za placky často posmívali. Teprve když Einstein definoval vztah mezi energií a hmotou, známý jako E=mC2, pochopil, jak hlubokou pravdu matka měla a nevědomky předběhla svou dobu ve znalostech kvantové fyziky. Bylo mu hluboce líto, že se toho nedožila, neboť měl stále v živé paměti její laskavá slova: „Nestyď se, Bertíčku, za svoji placičku.“ V dopise Emě Destinnové, která tou dobou zpívala v newyorské Metropolitní opeře, píše Berta Fantová: „Drahá Emo, musím se Ti zmínit o našem novém hostu, Albertu Einsteinovi. Prý je to významný vědec. Tomu já ovšem nerozumím. Ale vím, že je to úchvatný a noblesní muž, který krásně hraje na housle. Nevěřila bys, že i on má svoji skrytou slabůstku. Miluje sladké bramboráčky. Čteš dobře. Ano, bramboráčky. Denně ráno, když jde ze Smíchova přes most do Ústavu teoretické fyziky na Albertově, kupuje si v kiosku cukráře Bierhanzla sladké bramboráčky. A když má přijít na soaré, musím poslat drožku k Palackého mostu a aspoň deset mu jich nechávám u Bierhanzla koupit. Pokud je náhodou nemají, stává se z něj rázem nesnesitelný suchar a je schopen mi stále dokola vykládat něco nepředstavitelně nudného o jakési hloupé relativitě. Jak ale voní na taburetku sladké placičky, neumíš si, Emo, ani představit, jak se Albert změní. Je božský a sladký jako ty jeho bramboráčky. Až přijedeš zpívat do Národního, musíš se u mě určitě zastavit. Mám Ti toho o něm ještě tolik co vyprávět.“ Potud korespondence Berty Fantové. Pro úplnost připojujeme dva recepty na oblíbené Einsteinovy bramboráčky.

 

Bierhanzlův bramboráček s jablky
Ingredience: 1 kg brambor, 50 dkg jablek, 3 žloutky, 3 dcl oleje na smažení, cukr moučka, med nebo javorový sirup
Příprava: Oloupané brambory i jablka nastrouháme. Přebytečnou tekutinu slejeme, přidáme žloutky, promícháme, vytvarujeme placky a usmažíme. Odsajeme ubrouskem přebytečný tuk a podáváme podle chuti poprášené cukrem, případně přelité medem nebo javorovým sirupem.

 

 

Bierhanzlův bramboráček s mrkví
Ingredience: 1 kg brambor, 15 dkg mrkve, 3 žloutky, 10 dkg strouhanky, 3 dcl oleje na smažení, cukr moučka, med nebo javorový sirup
Příprava je stejná jako u Bierhanzlova bramboráčku s jablky.

 

 

Dobrou chuť

Rodinný život 2/2012

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu