Panenka na grilu

Luboš Nágl – sekretář pro pastoraci arcibiskupství olomouckého; je ženatý a má 11 dětí

Tahle pochoutka je v posledních letech velmi oblíbená z mnoha důvodů. Především je vynikající. Už to samo o sobě by stačilo. Má ale ještě další výhody. Její příprava je nenáročná jak časově, tak i kuchyňsky. Na zahradním grilu za pěkného počasí, pod střechou, žení-li se čerti. A navíc je možné ji provést v mnoha variacích. Od těch, pro které se předem rozhodnete a nakoupíte si příslušné ingredience, až po ty, které jsou obvykle v každé domácnosti či u souseda ve spíži, ledničce nebo na sedmém schodu.

Já se s panenkou na grilu setkal ale prvně už před nějakými pětatřiceti lety, kdy to ještě nebylo tak běžné. Psal se rok 1976, a 20. červen se nesl ve znamení neopakovatelné události v dějinách lidstva, srovnatelné snad jen s vynálezem kladkostroje nebo cestou Neila Armstronga na Měsíc – Československo hrálo ve finále mistrovství Evropy ve fotbale v Bělehradě proti Německu a vedlo už 2:0. Čeští i němečtí fanoušci v hledišti i u televizorů šíleli. Čeští radostí, protože takového úspěchu jsme nikdy v minulosti nedosáhli, němečtí zoufalstvím, protože takovou potupu ještě nikdy nezažili. Aby drama ještě nabylo na intenzitě, podařilo se německým fotbalistům v závěru vyrovnat. A to znamenalo jediné – penalty. Třikrát se za naším brankářem Viktorem zavlnila síť a třikrát stejně tak za německým Seppem Maierem. Čtvrtou penaltu Němci neproměnili a miliony očí měly teď jediný cíl. Panenku. Rozběhl se a všichni čekali ránu, která smete německého brankáře ze zemského povrchu, protrhne síť a skončí někde na oběžné dráze. Panenka ale lehounce dloubl do míče, jako kdyby jej posílal panence do náruče a zoufalý Maier, který šel k levé tyči, jen bezmocně hleděl, jak se míč jako pírko v letním vánku pomalu snáší do sítě za jeho zády. Roky mu trvalo, než tohle pokoření rozdýchal. České nadšení neznalo mezí, ale německé noviny nepěly na své fotbalisty přílišnou chválu. A ve Frankfurter Algemeine Zeitung se tehdy dokonce objevil titulek „Němečtí fanoušci chtěli grilovat Panenku“. To bylo poprvé, co jsem se v životě setkal s panenkou na grilu. Dodnes na to vzpomínám a pokaždé, když připravuji tuhle pochoutku, vidím, jak fotbaloví andělé nadnáší pomalu letící míč svými křídly, aby se tahle legrácka mohla zapsat do historie.

A teď jeden z mnoha možných receptů na skvělou panenku – grilovaná panenka s omáčkou z dijonské hořčice (pro 4 osoby).

4 kousky panenky (cca. 200 – 250 g/ks)
1 kelímek kvalitní zakysané smetany (ne light)
2 lžíce dijonské hořčice
1 – 2 polévkové lžíce bílého vína
citron, solamyl, olivový olej
sůl a pepř (černý, zelený, barevný)

Příprava je velmi jednoduchá. Kousky panenky se opláchnou, lehce osolí, natřou olivovým olejem, mírně posypou čerstvě namletými pepři a mohou se dát buď na nějakou dobu odležet do chladu, nebo rovnou na gril. Během grilování se občas otočí a přelijí šťávou, která se z nich uvolňuje. Omáčka je jednoduchá – na teflonovou pánev se nalije bílé víno, dijonská hořčice a přidá se smetana smíchaná s kávovou lžičkou solamylu. Je možné přidat i lžíci šťávy z pečeného masa. Celé se to za stálého míchání přivede k varu. Pokud je omáčka příliš řídká, je možné přidat trochu solamylu (rozmíchaného v lžíci vody nebo vína nebo šťávy z masa), v opačném případě se dá naředit šťávou z masa. Omáčku lze dochutit několika kapkami citronové šťávy a mletým pepřem. Dijonská hořčice je ovšem sama o sobě dost pikantní, takže opatrně. Hotové ugrilované panenky (jejich stav se nejlépe ověří píchnutím – neměla by z nich vytékat „krev“) se pokladou na předehřáté talíře a zčásti se přelijí omáčkou. Jako příloha se hodí teplá zelenina, nové brambory, hranolky nebo šťouchané brambory. Panenka na grilu je úžasný zážitek. A Panenka Antonín? Ten je a zůstane úžasný navždycky.

Dobrou chuť.

Rodinný život 4/2011

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu