Pořád zpívat Hosanna

Jitka Hosanna Štěpánková | je vdaná, vychovala čtyři děti, má šest vnoučat a je dominikánskou terciářkou

„Babi, ty šedivíš,“ všimla si Kristýnka.

„Nejen to, taky mi vržou kolena, padají zuby a na čtení potřebuju brýle. Tak to prostě u babiček chodí.“

„Já nikdy nechci být stará!“

„A to já zase chci být stará,“ řekla jsem.

„Proč?“ divila se vnučka.

„Přemýšlej,“ vyzvala jsem ji. „Můžou mít mladí lidé vnoučata?“

„Ne,“ kroutila hlavou, „to nemůžou.“

bryle„Kdybych nebyla stará, neměla bych tebe a tvé brášky. A tvé sestřenice a malého Járu. A já vás chci mít. Mám vás ráda.“

„Aha,“ pochopila holčička. Pak se ke mně přitulila. „Já tě mám taky ráda, babičko.“

Chvíli o tom přemýšlela. „Ale stejně… Kdyby to šlo bez toho padání zubů… a bez brýlí…“

„Co myslíš, Kristýnko, chtělo by se lidem do nebe, kdyby byli zdraví, silní a radovali se ze života?“

„To asi ne,“ připustila Kristýnka.

„Tak vidíš. Zdraví je Boží dar, ale starým lidem ho Pán Bůh bere, aby jim ukázal, že má pro ně ještě lepší dar. Aby se těšili do nebe.“

„Hm,“ ohrnula nos Kristýnka. „V nebi bude nuda. Pořád jenom zpívat Hosanna a Aleluja…“

„To ti určitě tvrdil někdo, kdo strašně rád zpívá,“ směju se. „Tvůj tatínek bude v nebi asi jezdit na kole. Strejda Myšák bude určitě chodit po horách. Teta se bude nejspíš opalovat u moře.“

„Fakt? Neděláš si legraci?“ Kristýnka vykulila oči. „Chceš mi tvrdit, že brácha bude v nebi hrát počítačové hry?“

„No, předpokládám, že Pán Bůh bude mít něco lepšího než počítač, ale bude-li to Kryštofa pořád bavit, tak bude hrát hry. Proč ne?“

„No, myslela jsem, že v nebi se musí pořád modlit a zpívat zbožné písničky a koukat zbožně na Pána Boha a tak…“

„Bůh nám slíbil, že nebe bude tak úžasné, že si to ani nedovedeme představit. A že tam všichni budou šťastní. Jak by asi byl šťastný někdo, kdo nerad zpívá, kdyby musel zpívat ještě i v nebi? Nebe je odměna těm, kdo tady na světě ukázali, že mají Pána Boha rádi a chtějí být s ním. Proto budou dělat to, co je nejvíc baví. Někdo možná zpívat Hosanna a někdo se bude chtít jenom dívat na Boží tvář.

Bůh totiž není jenom jako obraz na zdi. Celá staletí se nemění, je stejný, ale není nehybný. Je živý, je to sám Život. Je plný radosti, jako by sám v sobě tančil. Dívat se na něj bude stejně napínavé jako sledovat film. Budeš s úžasem hledět, ani si nevšimneš, že je půl věčnosti pryč!“

„To nevadí,“ zasmála se Kristýnka. „Tam už mě nikdo nebude honit, že musím jít spát!“

 foto: Pavlína Novotná

2020 © Centrum pro rodinný život Olomouc | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu