Dětské popletomodlitby

Anna Němcová | šťastně vdaná za skvělého muže, má ráda Pána Boha, své dvě děti a všechny lidi, především ty malého vzrůstu

Ahojte, moji kamarádi, kamarádky a kamaráďata. Jsem potěšen, že se opět s vámi můžu podělit o zážitky, které jsem já, anděl Cherubín, co se klaním Pánu Ježíši ukrytému ve svatostánku, během té doby, co jsme se neviděli, nastřádal. Dnes vám povím o tom, co jsem se dozvěděl od mé známé – anděly Jantary

Má dlouholetá kamarádka anděla strážná Jantara mne pozvala k sobě na zmrzlinový pohár. Její pozemská svěřenkyně, paní Růženka Biblická, totiž předevčírem zemřela a dostala se – hurá – do nebe!!! A to je velká radost! Pro každého anděla je to velké vyznamenání. Jantara se z té velké radosti chtěla se mnou posdílet a oslavit novou svatou Růženu. „Cherubíne,“ řekla, „Růženka byla skvělá. Zažily jsme spolu spoustu nezapomenutelných zážitků. V dospělosti pracovala jako katechetka dětí na základní škole. Záleželo jí na tom, aby děti poznaly Pána Ježíše nejen z obrázku či sochy, ale živého, který chce, abychom byli šťastní a šířili kolem sebe dobro. Své žáky učila také různé modlitby i to, jak odpovídat při mši svaté. A to bylo veselo, když děti něco z modlitby popletly a vymýšlely si nová slova.“

piratA to mne, kamarádi, moc zaujalo. „Cože? Děti pletly slova modlitby? To bych chtěl vědět, kdo a jaké,“ zeptal jsem se. A od té chvíle Jantara začala vzpomínat na jednotlivé přeřeky dětí z náboženství a já se nestačil smíchy za břicho popadat.

Například Laďa. Ten se zásadně žehnal slovy: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha Zlatého. Kamen.“ A při zpěvu Sláva zpíval: „Neboť ty jediný jsi Pán, ty jediný jsi Sprchovaný,“ a při Svatý, svatý: „Nebe i země jsou plny tvé slámy. Vosa na výsostech.“

Jindra se zase pořádně nenaučil modlitbu Věřím v Boha a pletl: „Věřím v Boha, Otce všemohoucího, spořitele nebe i země… Trpěl pod koňským pirátem… Sedí pod lavicí Otce…“

Kačka byla expertka na tajemství růžence. Vymyslela si například tato tajemství: „Ježíše, kterého jsi v krámě zapomněla… Ježíš, který se z nás radoval… Kterého jsi, Maria, pronásledovala na křížové cestě…“

Při modlitbě k andělu strážnému zase Franta mátl část „Tělocvik ďábla přemáhá… A v tom svatém hopsování, ať vytrvám do skonání.“

Ha ha ha, hi hi hi… smál jsem se od ucha k uchu. No toto, to je teda velká legrace. Ještěže ty děti měly paní katechetku Růženku, která je opravila a vysvětlila jim, jak to má být v modlitbě správně a proč. Po pravdě, některá slova jsou moc těžká i pro dospělého. Kamarádi, kamarádky a kamaráďata, pak ještě začala Jantara vzpomínat na to, jak děti úplně pletly Desatero, ale o tom vám třeba budu povídat jindy. To bychom tu byli až do rána. Můžete mně ale napsat, jestli jste už také někdy nějakou modlitbu popletli. Zatím se mějte a smějte! Pán Bůh má totiž rád radostné lidi.

Ahoooj, placáka posílá Cherubín, kterému malá Julča pořád říká Serafín.

 

2019 © Centrum pro rodinný život Olomouc | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu