Dolů s řetězy! ve jménu Krista

MUDr. Jitka Krausová | zasvěcená panna, bývalá psychiatrička, nyní pastorální terapeutka na Centru pro rodinný život olomouckého arcibiskupství

Venezuelští kandidáti

Venezuela leží na severu Jižní Ameriky, na pobřeží Karibiku a několika ostrovech. Získala nezávislost v r. 1811, ale v bojích o nezávislost vedených legendárním Bolívarem, zemřela třetina! obyvatelstva. Třetina, zkuste si to představit. Není divu, že hymna začíná Gloria… Sláva statečnému lidu a jako refrén se opakuje Dolů s řetězy! Obyvatelstvo této 30milionové země tvoří nejvíce míšenci, pak běloši a potomci Afričanů. Venezuela je federativní republika s více státy. Katolíci tvoří 70 % obyvatelstva. Zemi poznamenaly roky vlády prezidenta Cháveze od r. 1999 do r. 2013 s jeho pokusem o vybudování tzv. socialismu 21. století. V době svého onemocnění rakovinou se Chávez léčil na Kubě. Zároveň tento katolík socialista uctíval ctihodného dr. Josého Hernandéze, venezuelského lékaře, lidově již svatého. Dokonce vyhlásil, že mu zjevil, že bude jím uzdraven, a prohlásil jeho narozeniny za státní svátek. Prezident Maduro je jeho žák a současná situace Venezuely…

Z Venezuely je několik manželů kandidátů svatosti: 1 pár, dělník, mariánská vizionářka a negramotná venkovanka. Všichni poslechli výzvu Dolů s řetězy – ale ve jménu Ježíše Krista, s řetězy hříchu, překážek lásky atd. Dva si představíme.

Manželský pár jsou služebníci Boží Arístides Calvani SILVA (19. 1. 1918 – 18. 1. 1986) a Adela Rino Abbo Fontana de SILVA (2. 12. 1919 – 18. 1. 1986).
Arístides se narodil na ostrově Trinidad, ale dětství už strávil ve Venezuele. Byl výborný student s organizačním a řečnickým talentem. Vystudoval politické vědy na Centrální univerzitě v Caracasu. Byl vždy opravdově věřící, aktivní. Po ukončení studia vyučoval jak na univerzitě, tak v Katolické škole sociálních služeb.
Adele se narodila v dnešní Kolumbii, tehdy ale Venezuele, v bohaté rodině. Studovala v Evropě, zdokonalovala si jazyky. Cítila se ale mezi ostatní bohatou mládeží osamělá, zajímala se o jiné, o sociální věci. Tak se vrátila domů vystudovat sociální služby. Jako studentka poznala pana profesora a vznikla láska. Adela získala titul sociální asistentky a pokračovala ve studiu v New Yorku. Byli už zasnoubeni a vyměňovali si mnoho dopisů, v nichž hovoří o odhodlání vybudovat svatou rodinu. Zároveň si zvolili žít v prostém, chudém stylu, dnes bychom řekli v dobrovolné skromnosti.
manzelstviHned po svatbě r. 1949 museli za své rozhodnutí bojovat. Rodiče Adely jim chtěli darovat krásný dům, ale oni ten dar vděčně, ale jednoznačně odmítli. Později, když měli děti, celkem 7, si vybudovali sami přiměřené bydlení i s příslušnými oběťmi, jak je obvyklé. Těžko říci, zda jim rodiče nikdy nepřipomínali, „vždyť jste mohli…“.
Arístides byl jeden ze základních ideologů křesťanské demokracie v Latinské Americe a aktivní politik; také vyučoval a publikoval. V práci vycházel ze sociálního učení církve.
Adele se také zapojovala do služby, jak mohla a jak děti rostly. Oba byli v Hnutí křesťanských rodin. V roce 1969 byla Adele dokonce zvolena primátorkou. Vždy byla velmi aktivní v sociální a charitativní oblasti. Měla silný charakter, dobrý organizační talent, výjimečná osobnost, ale také byla pokorná, rychle uznala, když udělala chybu.
Manželé žili dále prostým stylem života bez ohledu na ekonomické podmínky a tak vedli své děti, v radostné atmosféře rodiny a prostém stylu s důrazem na modlitbu, službu a vzdělání jako prostředek osobnostního rozvoje a budoucí služby druhým lidem.
18. 1. 1986 manželé spolu s dvěma dcerami letěli do Guatemaly za nově objevenými památkami Mayů – asi k oslavě Arístidových narozenin den poté. Nedoletěli. Letadlo havarovalo nad hustým pralesem a všichni zahynuli.
Jejich památka trvá v civilní i církevní oblasti. Křesťanská demokracie Latinské Ameriky uděluje Cenu A. Calvaniho a v církvi byl zahájen r. 2002 DP.

 Otázky k zamyšlení:
  • Co nám říká životní styl dobrovolné skromnosti, prostoty, chudoby přiměřené stavu? Dolů s řetězy bídy druhých znamená i u sebe samých dolů s řetězy luxusu, zbytečností, zvyku, pohodlí. Zkusme si probrat náš life style, zda a kde mohu/můžeme uvidět a shodit dolů řetězy?


Druhá hrdinka je SB María Gedarda (Medarda) Guerrero García de PIŇERO (13. 10. 1885 – 6. 1. 1972).
venezuelaMedarda nemusela volit prostý život a přemýšlet o něm. Byla celý život chudá. V dětství jí zemřel otec a také jedna ze sester na neštovice. Měla tehdy 12 let. Matka marně utekla do odlehlé obce, neštovice zabíjely i tam. Medarda nechodila do školy, celý život zůstala analfabetka. Bydlela na jednom místě prakticky po celý život a od 12 let pracovala, a jak mohla, pomáhala druhým.
V 28 letech se provdala za Josého. Měli 10 dětí, 7 chlapců a 3 děvčata. Chudý život, tvrdá dřina a 10 dětí, zbožnost, to by snad stačilo. Ale ne, Medarda se nedala okolnostmi svázat. Dolů s řetězy bránícími lásce! V jejich domě byl pokoj 3×3 metry, kde leželo najednou i 10–15 nemocných, minilazaret. Mimo to chodila ošetřovat po domech. Denně chodila prosit, žebrat o pomoc pro „své děti“, jak říkala nemocným, o které pečovala, a v nemoci je živila. Její postava s roztrhaným slamákem byla známá po celém okolí. Říkalo se jí „ta žena, co dělá lásku“. I duchovní život se celý nesl ve znamení lásky. S naší zemí ji spojovala úcta k Niňo Jesús, Pražskému Jezulátku, tak oblíbenému v Jižní Americe. Její celoživotní práce byla oceněna zlatou medailí venezuelského Červeného kříže.
Tuto pravděpodobně i vlivem podvýživy v dětství tak drobounkou ženu nazval služebnicí Boží Jan Pavel II. při své návštěvě Mexika r. 2002. DP proběhl v letech 2011 až 2014.

 Otázky k zamyšlení:

 

  • Necháme se svázat řetězy okolností, abychom „nedělali lásku“? Co nám brání, co nás svazuje? (stud, pohodlí, zvyk, přesvědčení, že my už jsme udělali dost…)
  • Dolů se všemi řetězy – třeba článek po článku.

 

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu