Manželé v hnutích a komunitách

Emmanuel

Společenství Emmanuel bylo založeno v Paříži. Zpočátku bylo především společenstvím laiků, kteří chtěli žít radikálněji milost sv. křtu a ostatních svátostí a dát se do služeb církve.

Emmanuel znamená: Bůh s námi (Mt 1,23). Pro členy komunity to znamená poznávat Ježíše jako střed každodenního osobního života. „Být ve světě, ale ne ze světa“ (J 17,15–16). Tvořit bratrské společenství kolem Vzkříšeného, „aby byli jedné mysli a jednoho srdce“ (Sk 4,32). Je to komunita všech stavů. Tvoří ji svobodní, manželé i kněží, jimž představení dovolí podílet se podle možností na životě komunity. Laici mají možnost rozhodnout se pro zasvěcený život v celibátu. Mohou žít samostatně nebo pod jednou střechou.

Třemi sloupy spirituality společenství jsou adorace, soucítění a evangelizace.

Schönstattské hnutí

V Porýní, nedaleko německého města Koblenz, leží mariánské poutní místo Schönstatt. Malá kaplička v Schönstattu se stala na základě svobodné spolupráce lidí, jako Božích nástrojů, s Bohem skrze Pannu Marii poutním místem milosti, kde je možné zažít obdarování třemi poutními milostmi: darem domova, darem vnitřní proměny a darem apoštolské plodnosti. Schönstattské duchovní dílo chápe křesťanský život jako následování života Panny Marie v jejím mariánském vnitřním postoji zaměřeném na Krista a skrze něj v Duchu svatém na Boha Otce. Schönstattské hnutí je široce rozvětvená duchovní rodina, do níž patří také Institut rodin. Celé Schönstattské hnutí je vybudováno na principu rodinnosti, tzn. že základní struktura, výstavba a funkce jsou analogické přirozené rodině. Rodinnost je chápána jako ideální vztahy členů společenství mezi sebou. Schönstattská spiritualita je zaměřena na nábožensko-mravní obnovu církve a světa.

Koinonie Jana Křtitele

Cílem komunitního života je naplnit Ježíšova slova: „Ustanovil jsem vás, abyste šli“ (a hlásali kerygma) „a přinášeli ovoce“ (s mocí charismat) „a vaše ovoce aby zůstalo“ (vznik společenství: koinonia) (srov. J 15,16). Postupem času se do Koinonie začlenily manželské páry s dětmi, které naplňují její poslání. Koinonie je tvořena komunitami života (interní členové) a komunitami rodin (externí členové). V komunitách života členové odpovídají na povolání k následování Pána zasvěcením, jež se naplňuje celibátem nebo manželstvím, majíce všechno společné: modlitbu, evangelizační aktivity a každodenní život. Společenství žijících v celibátu je smíšené – komunita bratří a sester. Členové komunity rodin (manželské páry a jednotlivci) se účastní aktivit komunity a podporují vznik a činnost Domů modlitby.

Hnutí fokoláre

Hnutí fokoláre, jehož oficiální název je také Dílo Mariino, založila za 2. světové války v Tridentu (Itálie) Silvia Chiara Lubichová (nar. 1920). Hnutí fokoláre se snaží především o dialog v katolické církvi a o ekumenický dialog. Na základě života podle „zlatého pravidla“ (dělejte ostatním to, co byste chtěli, aby oni dělali vám atd.) vede dialog s věřícími ostatních náboženství. S lidmi bez náboženského přesvědčení sdílí úctu ke společným hodnotám, jako jsou mír, spravedlnost, svoboda, lidská práva, život, respekt vůči přírodě atd. V současnosti se zaměřuje zvláště na jednotu mezi církevními hnutími a komunitami a na dialog se světovými náboženstvími. Okolo fokolarínů žijících v manželství vzniká hnutí Nové rodiny. Spiritualitu hnutí charakterizovala sama jeho zakladatelka takto: „Specifické charisma, které mi Duch svatý daroval, je charisma jednoty, to znamená možnost přispívat díky němu spolu s církví a v církvi k uskutečňování Ježíšovy závěti ‚ať všichni jsou jedno‘.“

Komunita Blahoslavenství

Patří mezi tzv. nové komunity, které vznikaly po II. vatikánském koncilu v katolické církvi a vzešly z Charismatické obnovy. Komunita vznikla ve Francii. Sdružuje lidi všech životních stavů: manželské páry s dětmi, bratry a sestry, kteří zasvětili svůj život Bohu a žijí v celibátu, jáhny a kněze, kteří žijí společně, scházejí se k modlitbě, ke čtení a studiu Božího slova, ke slavení liturgie a eucharistie.

Život společenství je především kontemplativní, v centru stojí každodenní eucharistická adorace. Základním prvkem spirituality je modlitební život v duchu Karmelu a snaha o neustálou modlitbu. V spiritualitě je hluboce zakořeněné úsilí předjímat Boží království již tady na zemi skrze modlitbu chvály, krásu liturgie a bratrský život. Pro společenství je též typická otevřenost k charismatickým darům Ducha svatého a účast na obnově církve. Zvláštní místo zaujímá uvědomování si a oživování židovských kořenů naší víry, z toho vychází modlitba za jednotu křesťanů.

Chemin Neuf

Komunita Chemin Neuf je římskokatolickou komunitou s povoláním k ekumenismu. Zrodila se z modlitebního společenství v Lyonu (ve Francii) v roce 1973. Členové komunity jsou buď manželské páry (tři čtvrtiny členů), nebo zasvěcení bratři a sestry. Většina pracuje ve svém civilním zaměstnání, jiní na plný úvazek ve službě církvi. Je možné žít v bratrství čtvrti (lidé žijící ve stejné městské čtvrti) nebo bratrství společného života (bydlící pod jednou střechou). Hlavním posláním komunity je formovat křesťany a podpořit jejich smysl pro zodpovědnost v církvi a ve společnosti. Pro manželské páry pořádá komunita setkání, která se jmenují „Kána“. Mohou přijíždět celé rodiny i s dětmi. Dvojice mohou během roku pokračovat v „Bratrství Kána“.

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu