Duchovní život

Trollové v kostele

Jitka Hosanna Štěpánková | je vdaná, vychovala čtyři děti, má čtyři vnoučata a je dominikánskou terciářkou

Modlila jsem se po svatém přijímání, když najednou dosud tiše sedící vnouček šeptl:
„A babi, kdes našla toho černého trolla?“
Docela mě to vykolejilo, musela jsem přepnout z modu modlitby do modu komunikace, a pak jsem se udiveně zeptala:
„Jaks na to přišel? Já se teď modlím k Pánu Ježíši, a ty na mě s trollem!“
Jeho starší brácha se tiše zasmál a zašeptal:
„To tě pěkně vytrolil tím trollem!“

Číst dál...

… o exhortaci Amoris laetitia

P. Martin Sklenář | * 1983 v Praze jako sedmé dítě, teologii studoval na KTF UK a na Lateránské univerzitě v Římě; na kněze vysvěcen r. 2011, působí jako administrátor ve farnosti Český Brod

Drazí Boží přátelé, když jsme uvažovali, čemu bych se mohl v letošním roce věnovat ve svých příspěvcích, bylo mi navrženo, abych psal o posynodální exhortaci Amoris laetitia. Přijal jsem návrh s povděkem, ale i s určitým respektem. S povděkem, protože je to natolik obšírné téma, že nebude problém se mu věnovat celý rok (možná dokonce roky dva). S respektem pak, protože je to téma v prostředí církve hojně diskutované a rozličně vykládané a protože pro jeho představení a pochopení je vhodné přečíst víc než jen tento dokument.

Číst dál...

Statečnost

P. Martin Sklenář | * 1983 v Praze jako sedmé dítě, teologii studoval na KTF UK a na Lateránské univerzitě v Římě; na kněze vysvěcen r. 2011, působí jako administrátor ve farnosti Český Brod

Drazí čtenáři časopisu Rodinný život. V tomto roce jsme se společně zamýšleli nad jednotlivými kardinálními ctnostmi. Nyní jsme dospěli k poslední z této čtveřice, totiž ke statečnosti.

Číst dál...

… o manželských ctnostech

P. Martin Sklenář | * 1983 v Praze jako sedmé dítě, teologii studoval na KTF UK a na Lateránské univerzitě v Římě; na kněze vysvěcen r. 2011, působí jako administrátor ve farnosti Český Brod

Drazí přátelé, před pár týdny jsme vstoupili do nového roku. Dovolil bych si využít této příležitosti a popřál Vám do něho vše dobré a hojnost Božího požehnání.
V tomto roce bych se společně s Vámi rád v jednotlivých číslech tohoto časopisu zamýšlel nad čtyřmi kardinálními ctnostmi. Společně s touto úvodní úvahou o ctnostech obecně nám to dává pět témat, která nás budou provázet po celý rok. Protože máte v rukou časopis Rodinný život, budu se v článcích snažit uvažovat o těchto ctnostech také z perspektivy manželství, rodinného života a výchovy dětí.

Číst dál...

Schovka

Jitka Hosanna Štěpánková | je vdaná, vychovala čtyři děti, má čtyři vnoučata a je dominikánskou terciářkou

Kdysi u nás spinkal můj nejmladší vnouček a přinesl si v náručí šedivou plyšovou myšičku. Když byl umytý a v pyžámku, sháněl se po myšičce.

„Ty máš, babičko, taky na spaní myšičku?“ zajímalo ho.

„Ne,“ smála jsem se, „já nepotřebuji myšičku, já mám dědečka. To je taková moje myšička.“

Číst dál...

Nejvyšší cíl

P. Martin Sklenář | * 1983 v Praze jako sedmé dítě, teologii studoval na KTF UK a na Lateránské univerzitě v Římě; na kněze vysvěcen r. 2011, v současné době působí jako farní vikář (kaplan) v Kolíně

Co je cílem mého života? Čeho chci dosáhnout? Kam směřuji? O co usiluji?

To jsou otázky, které by měly provázet celý lidský život. Měly by předcházet každé důležité rozhodnutí. Při každém zpytování svědomí, při každém slavení svátosti smíření by se měl člověk stále ptát, o co mu vlastně jde, kam směřuje, co je jeho cílem.

Číst dál...

Víra je láska

Služebníci Boží rodina Ulmova a Ceranova

V souvislosti s italskou lékařkou Ritou Fossacecca, nedávno zavražděnou v Keni při obraně jiné ženy-matky, prohlásil kněz, že „víra je láska“. Pravá víra je nedělitelná s láskou, s láskou až na smrt. Víte, že za rok 2015 se zdvojnásobil počet zabitých křesťanů a že jich bylo kolem sedmi tisíc? (Ovšem bez těch ze Sýrie a Iráku a Severní Koreje.) Naprostá většina jsou laici, často tedy i manželé a rodiče. V tomto čísle o milosrdenství si proto povíme o dvou rodinách mučedníků.

Číst dál...

Pán Bůh má sklerózu

Anička Němcová | učitelka MŠ v Olomouci, katechetka, šťastně vdaná za skvělého muže; má ráda Boha a lidi (především ty malého vzrůstu)

Holalatydrija holala olalá! Svoji, tedy, moji milí karamádi, karamádky a karamáďata – vlastně kamarádi, kamarádky a kamaráďata! Jsem vesmírně, promiňte, nesmírně rád, že se s vámi ošest, vlastně opět setkávám! Mám jakýsi polepený, jejda, popletený den. A nejím, tedy nevím, co s tím dělat… Lidem, kteří ptelou, tedy pletou slova, se říká, že hají, vlastně mají nemoc ze skla – jakousi sklerózu. Tak nevím, čím trpí nebeští andělé – možná vzduchózou. Snad nepopletu přírodu, vlastně příhodu, o kterou se s vámi chci dnes podědit, tedy podělit.

Číst dál...

„Enter“ k milosrdnému srdci

Eva Muroňová | je vdaná, má tři děti, je zaměstnaná v Katechetickém a pedagogickém centru při Biskupství ostravsko-opavském

Ano, klávesu „enter“ najdete na pravém okraji klávesnice. Znamená „vstup“, „vlož“, „zadej“ a umí něco uzavřít a něco jiného zase otevřít. Je to taková brána, rychlé lítací dveře. Chceš nový řádek – enter, chceš odstavec – enter, chceš výsledek – enter, chceš potvrdit heslo – enter, chceš zaplatit – enter, chceš na vyšší úroveň – enter, chceš někoho odstřelit – enter. Rozhodni se a potvrď… Svádí k jednoduchým řešením, ale pozor, doporučujeme kontrolu, protože pak už to možná nepůjde vzít zpět.

Číst dál...

Hrst fazolí

Eva Muroňová | je vdaná, má tři děti, je zaměstnaná v Katechetickém a pedagogickém centru při Biskupství ostravsko-opavském

Slovo zázrak odkazuje podle etymologického slovníku ke slovu zříti. To se vyskytuje ve všech slovanských jazycích a je prastaré. A prastarý praslovanský slovní základ *zьr, ze kterého se vylouplo, najdeme také ve slovech zrak, zračiti, pozorovati, ale také zřejmý, obezřetný nebo i podezřelý!

Číst dál...

Hurá, jupí, radujte se!

Eva Muroňová | je vdaná, má tři děti, je zaměstnaná v Katechetickém a pedagogickém centru při Biskupství ostravsko-opavském

Stále se radujte, v modlitbách neustávejte, za všech okolností děkujte – píše svatý Pavel v listu Soluňským.

A ruku na srdce, tento postoj vybízející k děkování, a to přímo radostnému, a to za všech okolností, mně připadal už od dob mého vzpouzejícího se mládí hodně „happy“. Prostě nelze, a lze-li, jde spíše než o modlitbu o okatý projev naivity. Pragmatický závěr tedy byl: Děvče, Bůh je stále s tebou, modli se podle toho, jak potřebuješ a co prožíváš.

Číst dál...

Svobodni v Kristu – i v Africe

Služebníci Boží Louis a Valeria Ama Wandete

První africký manželský pár, směřující společně k blahořečení, pochází z Pobřeží slonoviny. Z dětství si pamatuji hlavní město Abidžan, hodilo se do hry země, město. Tedy stát v západní Africe u Guinejského zálivu, sousedící třeba s Ghanou a dalšími zeměmi. Na pobřeží jsou laguny a úrodné nížiny plné plantáží kávovníků, kakaovníků a olejových palem, odkud pochází skoro dvě třetiny světové produkce kakaa. Na severu se táhnou méně osídlené savany a mezi tím je divoký prales. Obyvatelstvo tvoří mnoho kmenů, hovořících celkem 65 jazyky. Proto je francouzština jazykem úředním i používaným v praxi pro komunikaci mezi lidmi z různých kmenů. Katolíci tvoří asi pětinu obyvatel, hlavně na jihu, asi třetinu muslimové, ti jsou zase víc na severu, a zbytek se hlásí k tradičním náboženstvím. Jde vlastně o šamanismus, víru v duchy s magií, ale také s oběťmi duchům a bůžkům.

Číst dál...

„Klaním se ti vroucně?“

Eva Muroňová | je vdaná, má tři děti, je zaměstnaná v Katechetickém a pedagogickém centru při Biskupství ostravsko-opavském

Netradiční myšlenky v souvislosti s konáním Národního eucharistického kongresu

Znáte tu starobylou kancionálovou píseň na slova sv. Tomáše Akvinského, kterou zbožný lid vyjadřuje úctu k Pánu Ježíši?

A ta úcta se má díky uspořádání eucharistického kongresu na podzim roku 2015 rozšířit a prohloubit. To je na jednu stranu. Ale na druhou, když se rozhlédneme mimo kostelní zdi, volá mnohem více po rozšíření a prohloubení jiná úcta. Ta, jejíž nedostatek ve společnosti vám potvrdí snad každý nejméně jedním osobním příběhem o tom, jak s ním bylo nakládáno na úřadě, v práci, v nemocnici, na poště, když tehdy jel vlakem nebo stál u pokladny v supermarketu. V lepším případě vyslechneme, kdy se mu úcty dostalo, a on o tom vypráví, protože to nečekal. Že už vás také něco napadá? I mě.

Číst dál...

Jak jsem se jednou pozval do rodiny a co z toho vzešlo (z deníku kněze)

Tomáš C. Havel | kněz, řeholník kongregace petrinů, šéfredaktor časopisu Duha, včelař

jak jsem sePřišli za mnou rodiče a chtěli pokřtít své dítě. Vlastně nic neobvyklého, je-li člověk kněz. Žili ve farnosti, kde nebydlím a já jim v dobré víře nabídl, že setkání, které takovou událost předchází, protože je třeba udělat zápis do matriky a je dobré pohovořit si o svátosti, kterou chtějí svému dítěti dopřát, by mohlo proběhnout u nich doma, aby nemuseli jezdit za mnou a řešit, jak si zajistí hlídání. V okamžiku, kdy jsem vyslovil tuto nabídku, se však na sebe rozpačitě podívali. „Ne, nebojte, nemusíte nic mimořádného chystat,“ omlouval jsem se, „jen bych si vypil kávu, probrali bychom, co potřebujeme, a pak bych zase šel.“ Měl jsem potřebu je rychle ujistit o nenáročnosti přípravy takového setkání a pak jsem o tom ještě musel dlouho přemýšlet.

Číst dál...

2018 © Centrum pro rodinný život Olomouci | Všechna práva vyhrazena | www.rodinnyzivot.eu