Já skutkuji, ty skutkuješ aneb proč skutky milosrdenství? (II. díl)
MUDr. Jitka Krausová | zasvěcená panna, bývalá psychiatrička, nyní pastorální terapeutka na Centru pro rodinný život olomouckého arcibiskupství
Jste zraněni? Chcete být uzdraveni? Ano? Dnes často toužíme po uzdravení všech našich zranění – nejlépe rychle a jednou provždy, zázračně, aby už vůbec jakoby nebyla. Jenže to neladí ani s realitou, ani s Kristem, jenž má rány i na oslaveném Těle! Jediné opravdu uzdravené rány křesťana jsou ty, které jsou proměněné. I uzdravené, proměněné rány mohou někdy bolet jako jizvy. Hlavně jsou ale zdrojem uzdravení dál, ať přirozeně jako pomoc a soucit toho, kdo opravdu zná bolest, nebo i nadpřirozeně ve spojení s ranami Krista. Všichni jsme lidé zranění a vždy budeme zraňováni a zároveň všichni jsme a budeme zraňujícími. Sorry. V tomto světě nelze žít bez zranění, bez bolesti. Kdo nechce být zraněn, nesmí vlastně žít a už vůbec ne milovat. Některá zranění jsou nutná a naopak nezranit může být hříchem (představa, že děti lze vychovat bez frustrace a zranění, je proto nejen směšná, ale v hluboké podstatě nekřesťanská…). I Ježíš zranil svou matku a pěstouna.